Magická cesta

SAMSUNG

Moji milí, všechny Vás moc zdravím po návratu z Glastonbury, kde jsem byla se svým mužem a skupinou dalších asi dvaceti moc milých žen a mužů pod vedením Lilian a Mirky. Glastonbury na západě Anglie je duchovní srdeční čakrou naší planety a jakmile se v roce 2012 plně otevře, bude odsud vyzařovat lásku do celého světa i do vesmíru. Naše návštěva Avalonu byla tentokrát zasvěcena keltskému svátku Samhain (vyslovováno Sow-ein). Samhain je konec a zároveň začátek keltského Nového roku přinášející poselství o smrti a znovuzrození. Je to magický čas, kdy je závoj mezi viditelným a neviditelným světem velmi tenký. Je to čas pro uctění předků a komunikaci s nimi, čas pro snění a pro spojení se s hlubokou vnitřní moudrostí. Je to i čas pro hledání znamení a věštění.

 

Do Avalonu jsme se vydali cíleně v tento čas, abychom uctili Samhain několika společnými rituály a potom mnohokrát i v tichém uvnitřnění každý sám za sebe.

Chrám Bohyně v Glastonbury byl tentokrát vyzdoben převážně černou barvou a symboly náležícími k tomuto svátku. Černá barva paradoxně ale působila velmi konejšivě. Se Samhainem je spojena Bohyně Kerridwin – Královna Podsvětí. Jejími posvátnými zvířaty jsou ropucha a vrána. Kerridwin přináší smrt, transformaci a znovuzrození. Je to Ona, která na nás čeká, když se rozhodneme pro sestup do podsvětí a má s námi velkou trpělivost, když staneme tváří v tvář svým stínům. A pokud dokážeme své skryté temné stránky přijmout a obejmout, pomůže nám je ve svém kotli přetavit a my se potom z podsvětí vynoříme transformovaní a celiství …

V  malém Chrámu Bohyně jsme měli prostor pro sebe sami, každý po svém uctil své předky, ale hlavně odevzdával a odevzdával to, co již ve svém životě nepotřebuje a co jej brzdí na další cestě.

The Goddess Temple je prostor, kam se lidé chodí vědomě propojovat s Bohyní ve svém nitru, modlit se a zpívat, odehrálo se tam již mnoho posvátných a uzdravujících rituálů … snad proto je tam velmi silná a krásná, křišťálově čistá energie.

Kuan YinAtmosféra byla podbarvena nádhernou hudbou, nově vydaným Cd Anique Radiant Heart. Jmenuje se Kuan Yin – Light of Compassion ( Kuan Yin – Světlo Soucitu) a obsahuje 4 chorály, skrze které se můžeme napojit na energii lásky a soucitu Bohyně Kuan Yin. Toto Cd je určeno k léčení srdeční čakry a já jsem přesvědčena, že nesmírně přispělo k hlubokému prožitku, který jsem v Chrámu Bohyně měla. Toto Cd si můžete objednat zde nebo si pro něho zajet osobně do Chrámu Bohyně v Glastonbury… tuto variantu vám vřele doporučuji.

Večer nás potom ještě čekal další rituál tentokráte ve velkém Chrámu Bohyně pod vedením zkušené avalonské Kněžky Katinky Soetens.

Katinka nejprve přivolala naprosto nenapodobitelným způsobem (velmi expresivním, uměleckým vyjádřením) energie osmi Bohyň vztahujících se k posvátnému keltskému roku a na závěr do kruhu pozvala i Avalonskou Paní. Potom každý z nás dostal za hluboké podpory celé skupiny příležitost přistoupit k hlavnímu oltáři a uctit všechny své předky i to, co v uplynulém roce z našeho života odešlo, co v něm již nemá místo, co propouštíme, abychom udělali prostor pro nové. V Chrámu byly téměř hmatatelné energie všech pozvaných Bohyň, a tak byl tento rituál pro všechny nezapomenutelným prožitkem. Ale ono to vlastně nebylo o prožitcích, bylo to o cíleně zaměřené usilovné práci na sobě. A tak některé z nás rituál tak trochu rozložil, zatímco jiní využili zbytek  večera či noci k další práci na sobě tentokráte na posvátném kopci Toru, na jehož vrcholu je kostel sv. Michaela (jeho zbytky) a také se tam kříží posvátné linie (leylines) Máří Magdalény a Archanděla Michaela.

Toto místo je známé tím, že tam člověk může procházet různými časovými realitami a dimenzemi, pokud je k tomu správně vnitřně naladěn.

Cestou na ukotvování 25.10.2010 Tor jsem s Petrem a dcerou Kristinou, která žije v Anglii a k mé velké radosti za námi do Glastonbury přijela, navštěvovali každý den několikrát. Pravidelně jsme tam chodili vítat slunce. V Anglii  je  v tomto období často zataženo a prší, ale  přesto jsme byli ráno 25.10. (v den ukotvování energie 9.brány) požehnáni možností být svědky opravdu přenádherného východu. Městečko Glastonbury dole pod kopcem bylo zahaleno do čistě bílé, takřka neproniknutelné mlhy (pravé avalonské), když jsme v tichosti stáli na vrcholu Toru a čekali až se zpoza obzoru vynoří slunce.

Východ slunce na Tóru Řeknu vám, že jsem nic tak krásného snad ještě neviděla … slunce, které toho dne vyšlo, zářilo velmi nezvyklými barvami,ve kterých převládaly odstíny magenty. Oba jsme s Petrem vnitřním zrakem vnímali i bytost, která východ slunce doprovázela. Z jejího srdce proudily paprsky světla na všechny strany a dopadaly nejen na nás,  ale zejména na mlhu pod kopcem, kterou postupně prozařovaly a prosvětlovaly, mlha se zvolna protrhávala a městečko se tak mohlo radostně a šťastně probudit do nového  sluncem zalitého dne. Byl to velmi posvátný okamžik, mám ho ve svém srdci a již navždy se k němu budu vracet, když budu mít pocit, že je v mém životě málo světla.

Stoney Littletlon K Samhainu se vztahovala i návštěva 5000 let starého pohřebního místa Stoney Littleton, kde jsme se zastavili cestou na Stonehenge. Je to asi 10 m dlouhá podzemní chodba s malou komorou na konci, kde jsou přítomny energie, které také významně podpořily náš proces odevzdávání a loučení se se starým. Když jsem se v tichosti zařadila mezi ty z nás, kteří se rozhodli podstoupit osobní rituál v komůrce na konci chodby a postupovala takřka po kolenou dál do podzemí, prošla jsem si celou škálou pocitů. Bylo to jako cesta zpět v čase, svým vědomím jsem procházela celý svůj život od přítomnosti až do prenatálního stavu – chodba tam je dostatečně úzká na to, aby vám snadno navodila představu toho, že se navracíte odkud jste přišli. Když jsem dorazila na konec chodby, na místo určené pro osobní rituál, s úctou a pokorou jsem se v duchu nejprve poklonila těm, kteří  byli kdysi dávno na tomto místě pohřbeni a znovu jsem uctila i své předky a poděkovala jim za to, jaká jsem a co do mne vložili. A potom jsem již jen využila tamější energie k tomu, že jsem mentálně odevzdávala to, co již s sebou nepotřebuji a ani nechci vláčet. Moji milí, stále je co zpracovávat, někdy mi to připadá jako „neverending story“, tedy nekonečný příběh, ale jsem hluboce přesvědčena o tom, že právě návštěva silových míst na planetě Zemi jako je Glastonbury, Avebury, Stonehenge a okolí, tento proces významně urychluje.

stoney littleton chamber Jako poděkování tomu místu jsem na závěr rozsvítila malou svíčku, zapálila vonnou tyčinku a vydala se na cestu ven, která na rozdíl od cesty dovnitř – ( jakoby představující návrat zpět do lůna) –  symbolizovala moje znovuzrození.  Byl to pro mne překvapivě hluboký proces, a tak jsem byla  ráda, že jsem si jej mohla ještě doprožít cestou  k autobusu, která vedla přes ještě zelené louky a pastviny. (Na obrázku vidíte vstup do pohřební komory – tudy jsme vstupovali dovnitř a zde jsme se také – již „znovuzrození“ vynořovali).

StonyLittleton crop circle 07.06.2010 V těsné blízkosti této prastaré pohřební komory se na poli s fazolovými lusky, objevil dne  07.06.2010 Kruh v obilí. Náš skvělý průvodce John nám řekl, že majitel pole se vzdal kvůli tomuto kruhu v obilí své úrody, a tak prý byl Kruh znatelný ještě v polovině září. Když jsme ale toto místo 27. října navštívili my, pole bylo již sklizené. Přesto někteří z nás do míst, kde  byl střed Kruhu, vešli a mohli si tak zavnímat energii, která tam byla stále ještě patrna. Nepřejte si ale vidět, jak vypadaly naše boty… Více informací o tomto kruhu v obilí najdete zde.

Všichni jsme potom již byli natěšeni na návštěvu Stonehege, kde jsme tentokrát dostali vyjímečnou příležitost pobýt hodinu přímo v tomto megalitickém kruhu. Byla to moje již třetí návštěva tohoto místa a jak se říká – do třetice všeho nejlepšího… Vnímala jsem to jako velkou milost, že mohu vstoupit dovnitř tohoto posvátného kamenného kruhu. Již v autobuse jsem cítila, že se blíží nějaký hodně vzácný okamžik a nemohla jsem se dočkat až projdu branou a budu si moci naplno zavnímat energii tohoto místa.

Stonehenge je jeden z obousměrných interdimenzionálních portálů na Zemi. Další je v Tibetu, na Machu Picchu v Peru a v Zimbabwe v Africe. Skrze tyto čtyři portály mohou vstupovat na naši planetu a se i vracet zpět do kosmu Nanebevzetí mistři, andělé a další sedmidimenzionální bytosti. (Ze 7. dimenze jsou např. Plejáďané). Na těchto posvátných místech se odjakživa schází mocné duchovní bytosti a země zde je prosycená světlem přímo ze Zdroje. Pro zajímavost –  jen dva z nich – Tibet a Machu Picchu jsou  zároveň vstupem do Duté Země, což je sedmidimenzionální prostor ve středu Země, který se právě začíná otevírat a silně olivňuje leylines na Zemi. Skrze portál v Peru také přicházejí andělé komunikace a vytvářejí kruhy v obilí se symboly, které  jsou klíči otevírajícími vědomí lidstva. Některé ze symbolů v kruzích v obilí jsou signály z jiných hvězdných systémů. Všechny čtyři portály se mají naplno otevřít v roce 2012. (Zdroj: The Keys to the Universe, Diana Cooper and Kathy Crosswell)

Po krátké, ale věřím, že pro vás zajímavé vsuvce,  se vracím zpět k okamžiku, kdy jsme 27.10.2010 v 17hod místního času vstupovali dovnitř Stonehege. Byla jsem vnitřně celá rozechvělá a jak jsem se již výše zmínila, cítila jsem, že „něco“ přijde. Spolu s mým mužem a dalšími lidmi z naší skupiny jsem prošla branou vytvořenou ze tří megalitů a v tom okamžiku spadlo z nebe pár kapek a na obloze se směrem na východ objevila krásná duha. Byla to taková síla !!!  Další z okamžiků, na který již nikdy nezapomenu. Moje srdeční čakra se doširoka otevřela a z očí mi začaly téct slzy … slzy dojetí a radosti. Duha mne provází od malička, je i jedním ze symbolů posvátného mayského znamení, ve kterém jsem se narodila a kdykoliv se v mém životě objeví, předznamenává nějakou důležitou událost. Měla jsem nejen pocit jako že se vracím domů, ale navíc, že jsem vítána a s láskou očekávána. Samozřejmě se to netýkalo jen mne, ale celé naší skupiny. Vnímali jsme to i jako poděkování za duchovní práci, kterou jsme dva dny před tím odvedli při ukotvování 9.brány,a protože se duha objevila na východě, přišlo nám, že dochází k symbolickému propojení Stonehenge s Vyšehradem.

Celou jednu hodinu jsme si mohli  uvnitř tohoto kamenného kruhu meditovat a každý po svém se spojovat s energií tohoto místa. Cítila jsem se tam jako doma. Udělali jsme si tam s Petrem malou soukromou meditaci a poprosili o požehnání pro projekt, který se zrodil v našich srdcích již  před pár týdny a který začal v Glastonbury nabývat konkrétnější obraz. Pokud se podaří, dáme vám o něm vědět a pozveme vás k účasti na něm.

Ze Stonehenge jsme se již vraceli zpět do Glastonbury, ale večer ještě nekončil. Čekalo nás léčení zvukem a krystaly, další z  mnoha transformačních zkušeností, tentokráte s Luiem Kriegem.

Moc jsem se těšila, protože jsem totéž již absolvovala v rámci červnové návštěvy v Glastonbury, takže jsem věděla, do čeho jdu. Lui nás přivítal ve svém léčebném centru v kapli sv. Michaela. Společně jsme vstoupili do místnosti plné těch nejvzácnějších a opravdu přenádherných drahokamů z celého světa, které Lui používá k léčení. Každý z nás si  intuitivně vybral ten svůj kámen, který jej přitáhl a potom jsme se všichni již uložili k meditaci a odevzdali se tomu, co pro nás Lui připravil. A věřte bylo to úúúžasné! Lui  pracuje s mnoha  “ zvukovými“ nástroji – křišťálové mísy, křišťálové Didgeridoo, Tibetské mísy a zvonky, šamanský buben, speciální ladičky a svůj hlas. Invokuje tak duchovní energie a bytosti, které mu při léčení a aktivacích pomáhají. Krásný zážitek…. pro mne a pro Petra krásný až tak, že jsme se k Luiovi na následující den objednali i na individuální léčení, tzv. Crystal sound activation.

Užila jsem si to nesmírně a po té se ještě dlouho cítila křišťálově čistá a lehká jako pírko. A můj muž měl hluboký zážitek z toho, když pozoroval Luie při jeho práci –  jak doslova tančí kolem stolu ( na kterém jsem ležela obložena mnoha cíleně vybranými drahokamy) a hraje na nejrůznější instrumenty či jak stojí v hlubokém uvnitřnění za mojí hlavou a  svým léčivým hlasem pro mne zpívá slova mantry Om Mani Padme Hum či Om Nama Shivaya. Petr tak získal inspiraci pro to, co by i on sám jednou rád lidem zprostředkovával.

Moji milí, bylo toho daleko víc, co jsme o Samhainu prožili v Avalonu, myslím, že se k tomu ještě v některém svém dalším příspěvku vrátím. Při nejmenším zážitek z ukotvování 9. brány či krásné prožitky, které jsme měli v Chalice Well či u dvou tisíciletých dubů Goga (muž) a Magoga (žena), si to jistě zaslouží.

Zítra bude ve velkém Chrámu Bohyně v Glastonbury probíhat oficiální oslava Samhainu, neboť  tento svátek spadá právě na 31.10. – 1.11. Snad jsem vás tedy svými řádky trochu naladila na to, že i vy získáte chuť udělat si zítra doma nebo třeba kdekoliv v přírodě svůj malý osobní rituál k uctění tohoto svátku a že to neodbydete „jen“ návštěvou hřbitovů, kde  na věky odpočívají vaši blízcí. (I když i za to dík!)

Využijte tento den pro průzkum svého nitra ať již skrze hlubokou meditaci nebo skrze nějaký jiný vám vyhovující způsob; zaměřte se nejen na spojení se svou nejhlubší moudrostí, ale pohlédněte do očí také svým nejhlubším strachům. Přemýšlejte o tom, proč k vám přišly a co vám přinesly. Hledejte pravdu ve vaší temnotě, hledejte cestu, která vám i tam, v té nejhlubší tmě pomůže objevit Boha.

Pátrejte po tom,  proč tyto strachy přišly do vašeho života. A potom je s láskou propusťte, nechte je jít. Zavolejte si na pomoc Bohyni Kerridwin, pokud to tak budete cítit a poproste ji, aby vám pomohla projít údolím stínů a  podpořila vás.

Můžete také rozjímat nad pomíjivostí lidského života a posílat duše zesnulých do věčného světla lásky.

Potom si v duchu znovu projděte uplynulý rok (od loňského října), přezkoumejte co jste se naučili, a také to, co si chcete ponechat a co chcete pustit. A tomu, co chcete pustit, neprve požehnejte.

Připojuji modlitbu vhodnou pro tento čas, dostala jsem ji dnes mailem od Marušky Buderové, moc se mi líbí, posílám ji proto touto cestou i vám.

Věčná Matko, Ty, která dáváš život,
nauč mě znát, že v tomto čase největší tmy, je tu největší světlo.
Bohyně oblohy plné hvězd,
dej ať změním to, co mě trápí.
Z temnoty světlo!
Ze špatného dobré!
Ze smrti zrození!

Milí přátelé, prožijte si Samhain co nejniterněji, připravte se na nový cyklus, který přichází a vyživujte vhodně své sny, vize a záměry, aby mohly ve tmě dobře klíčit a růst. Nezapomeňte na láskyplný humor a smích – to je pro ně to nejlepší „hnojivo“.

Posílám vám k tomu plnou náruč čisté boží energie, kterou jsem byla v uplynulých dnech bohatě požehnána na posvátných místech v Glastonbury a Stonehenge.

S láskou

Vaše Sofie

Obrázek Bohyně Kerridwin pochází z dílny Wendy Adrew www.paintingdreams.co.uk

 


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *