Největší šance pro přežití lidstva v jedenadvacátém století netkví v rozšiřování vnějších obzorů, ale v prohlubování těch vnitřních. Dokud tak neučiníme, bude nás provázet smutek. Naše fyzická těla, vztahy, profesní kariéra, zájmy budou i nadále zdrojem utrpení namísto toho, aby nám přinášely radost.
Ve všech význačných duchovních systémech je ukrytý klíč. Jakmile ho objevíme a otočíme jím, překvapí nás, co se skrývá za dveřmi, jež nás oddělovaly od Boha.
Neschází nám naděje, jen jsme ji neviděli. Máme sílu, jen jsem se k ní nehlásili. Nejsme bez lásky, jen jsem ji nežili.
Když jsme si toho vědomi, naše životy se proměňují. Naše mysl se probouzí. Zázraky se dějí. A naše srdce se konečně radují.
Marianne Williamson, Od slz k vítězství
Přidat komentář