K zamyšlení

SOFIA – Nejvyšší aspekt Animy

Vyšla jsem z úst Nejvyššího

a jako mlha jsem zahalila zemi.

Na výsostech jsem přebývala,

můj trůn je na sloupů oblakovém.

Obvod nebes jsem sama obešla

a prošla i nejhlubší propasti.

Ve vlnách moře i po celé zemi

a v každém lidu a národu jsem vládla,

mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek

a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.

Před počátkem věků mě stvořil

a nepominu navěky.

Ve svatém stanu jsem před  Ním vykonávala službu,

a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.

Vyrostla jsem jako cedr na Libanónu

a jako cypřiš na svazích Chermónu.

Vyrostla jsem jako palma v Én-gedí

a jako keře růží v Jerichu,

jako spanilá oliva v údolí

a jako platan zasazený u vody.

Vydávala jsem vůni jako skořice a vonný balzám,

šířila jsem vůni jako vybraná myrha,

jako galbanum, onyx a stakte,

jako dým kadidla ve stanu.

Své větve jsem vyrašila jako terebinta

a na nich dala vykvést slávě a milosti.

Jako vinná réva jsem se zazelenala milostí

a mé květy přinesly ovoce slávy a bohatství.

Jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje.

Jsem dána všem svým dětem, já věčná

těm, které On vyvolil.

Pojďte ke mě, kdo po mě toužíte,

a nasyťte se z mých plodů.

Už pomyšlení na mne je sladší než med,

mé dědictví je nad plást medu.

Kdo mě jedí, budou po mně lačnět,

a kdo mě pijí, budou ještě po mně žíznit.

Kdo mě poslouchá, nebude zahanben,

kdo mnou se obírá, nezhřeší.

Sírachovec 23-24, Chvála moudrosti

Zdroj: FB


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *