SOFIA – Nejvyšší aspekt Animy
Vyšla jsem z úst Nejvyššího
a jako mlha jsem zahalila zemi.
Na výsostech jsem přebývala,
můj trůn je na sloupů oblakovém.
Obvod nebes jsem sama obešla
a prošla i nejhlubší propasti.
Ve vlnách moře i po celé zemi
a v každém lidu a národu jsem vládla,
mezi těmi všemi jsem hledala odpočinek
a toho, v jehož dědictví bych mohla přebývat.
…
Před počátkem věků mě stvořil
a nepominu navěky.
Ve svatém stanu jsem před Ním vykonávala službu,
a tak jsem se na Sijónu pevně usadila.
…
Vyrostla jsem jako cedr na Libanónu
a jako cypřiš na svazích Chermónu.
Vyrostla jsem jako palma v Én-gedí
a jako keře růží v Jerichu,
jako spanilá oliva v údolí
a jako platan zasazený u vody.
Vydávala jsem vůni jako skořice a vonný balzám,
šířila jsem vůni jako vybraná myrha,
jako galbanum, onyx a stakte,
jako dým kadidla ve stanu.
Své větve jsem vyrašila jako terebinta
a na nich dala vykvést slávě a milosti.
Jako vinná réva jsem se zazelenala milostí
a mé květy přinesly ovoce slávy a bohatství.
Jsem matka čisté lásky, bázně, poznání i svaté naděje.
Jsem dána všem svým dětem, já věčná
těm, které On vyvolil.
Pojďte ke mě, kdo po mě toužíte,
a nasyťte se z mých plodů.
Už pomyšlení na mne je sladší než med,
mé dědictví je nad plást medu.
Kdo mě jedí, budou po mně lačnět,
a kdo mě pijí, budou ještě po mně žíznit.
Kdo mě poslouchá, nebude zahanben,
kdo mnou se obírá, nezhřeší.
Sírachovec 23-24, Chvála moudrosti
Zdroj: FB
Přidat komentář