Aktuálně na nebi…

Den, kdy přestal existovat čas…

25/6/2020

… a možná už dokonce druhý, třetí … ovšemže na to tom nezáleží, čas neexistuje … zkrátka, krom všeho jiného se do retrogradity obrátil Neptun a svět se zastavil. Tedy, ne úplně, koukám na své ruce na klávesnici a ty běží celkem svižně, ale jen v jakémsi uzavřeném okruhu, v bublině, v časoprostorové kapsli … asi jako když se princezna Růženka píchla do prstu a usnula na sto let, celý zámek s ní, ale myši, co se prokousaly trnitým křovím zarůstající zahradou, ty si tu normálně šmejdí a hospodaří …
Neptun je podivnou planetou, jehož energii neumím pořádně uchopit. Ostatně neuchopitelnost je jednou z jejích klíčových vlastností … teď se navíc obrátil do zpětného chodu a krom toho, pluje vesmírem naprosto sám a bez kontaktu … nezředěný koncentrát mystiky, soucitu a závislosti, snových fantazií a klamů, inspirace a extáze spasitelských komplexů, transcendence a úzkosti, všeobjímající jednoty a rozkladu osobní integrity, duchovního prozření a psychotických halucinací … po čem kdo touží, to si vybere, a stačí pomyslet a svět se proměňuje před očima, bere nás za ruku a láká, svádí a táhne do hlubin oceánů, kde spatříme nekonečné, naprosto úžasné, dosud nepoznané světy neskutečné krásy anebo se v prostoru bez začátku a konce rozpustíme docela a před prolnutím do nebytí ještě stihneme zešílet … sem tam nám hodí záchranné lano kolem plující Luna a snad se i na chvilku zachytíme, ale nakonec nám stejně proklouzne mezi prsty a znovu jen podivný vjem houpání na vlnách, tíha a únava, neukotvená, ospalá malátnost, mlha přede mnou, mlha za mnou, bez vědomí (nebo bezvědomí?) toho, kdo a kde vlastně jsme, kam směřujeme a jestli je to celé doopravdy nebo se nám to jen zdá … a je v tom vůbec nějaký rozdíl?

Odstavec. Bójka. Fakta. Jen na chvilku, dlouho to neudržíme. Neptun bude retrográdní asi pět měsíců, až do konce listopadu, což ale není překvapením, jeho retrográdní smyčka je pokaždé nekonečná. Bezkontaktní fáze však trvá jen chvíli. Tedy chvíli, v bezčasí se všechno jeví jako chvíle … první smysluplný aspekt se záchranou lodí pobřežní hlídky (ty extaticky rozjařené jachtaře, co nám budou nadšeně mávat, aniž by si všimli, že se možná někdo topí, nepočítám) naváže trigonem ke Slunci 8. července. Do té doby doporučuji splývat a nevysilovat se marnou, opravdu marnou snahou definovat polohu, určit směr, pochopit význam, porozumět kontextu, rozhodnout se pro cokoliv, plavat a dosáhnout cíle …

… a místo toho využijme téhle doby k tomu, co dobrého nám Neptun může nabídnout. Je to čas. Čas, který neexistuje, který se zastavil, a proto není kam spěchat, nic nám neutíká, protože se nic podstatného neděje. Svět nepostupuje vpřed. Naopak, vrací se k událostem a zážitkům minulým – toho času šest planet v retrograditě – a rekapituluje. Každá z právě teď couvajících planet rekapituluje po svém. Neptun proplachuje a dýchá. Odevzdává. Rozpouští. Odpouští. Smiřuje se. Přijímá. Nechává odplynout. Otevírá nepřeberné množství možností, ale nepreferuje žádnou, netlačí na jejich pochopení, přijetí či dokonce realizaci … naopak, zcela uvolněný se čistí od všech bloků, odporů, křečí, závislostí, lítostí, zoufalství, … seznam je nekonečný …

Tohle všechno do chvíle, než se začnou ostatní planety probouzet ze snu, obracet do přímého směru a aktivizovat své energie. Jako první Venuše, už zítra, díky Bohu a tady snad problém nevzniká. Možná dokonce naopak, romantika na plný pecky a nenásilná, nenápadná, pomalá a láskyplná rekonstrukce vztahových vazeb. Krátce před polovinou července (13.7.2020) Merkur, ten se navíc obrací spolu s Chironem, který ve stejné době začíná couvat. Jsme uvolněni, rozpuštěni a pouštíme mozek, aby se probral vším, co během dosavadní neptunské (i jiné) retrogradity vyplulo na povrch. A všechny tyhle poznatky Merkur převede do řeči našeho kmene, abychom je mohli zpracovat tak, jak jsme zvyklí, totiž propasírovat přes mozek a pochopit. A samozřejmě, s retro Chironem a novými poznatky k dispozici začíná léčení. Pořád dobrý. Problém nastane ve chvíli, kdy se obrátí Pluto a Saturn a začnou v době naší nepozornosti stanovovat pravidla a utahovat kohouty. Tam se možná začnu bát. Ale o tom potom. Teď si to pokud možno užijme nebo přežijme, podle povahy a jak kdo chcete …

P.S. A samozřejmě, ještě lokalizace místa, kde se nejvíc potácíme a topíme, zmateně bloudíme a nechápeme, co se děje: ve svém horoskoup najděte 20.-21. stueň Ryb a mrkněte, do kterého domu spadá, pak se pokuste doručkovat k nějaké smysluplné interpretaci podle obvykléo návodu, jen to holt dneska nepůjde tak snadno … a jestli se v tom ještě pořád nevyznáte, na workshopu o domech horoskopu máte ideální příležitost udělat si jasno 🙂

Klára Koničarová, www. astropsychologie.cz