Aktuálně na nebi…

K obratu Saturnu do přímého směru odtikávají poslední minuty. A velmi pravděpodobně to nestihnu dopsat, přečtete si to už za světla a obrat bude za námi. Tedy alespoň co do přesného určení okamžiku a místa. Jinak proces běží a trvá, nejde tu o minuty, spíš o dny, protože tolik času bude Saturn potřebovat, aby se skutečně pozvolna vydal vpřed. V tuto chvíli je Saturn stacionární. Stojí na místě na 25°20‘‘ Kozoroha. Pocitově tenhle vjem registrujeme už několik dní a vypomůžu si popisem, který mi právě teď přistál ve schránce … „nic neumím, nic mi nejde, nemám, co nabídnout a ujel mi vlak, prostě fáze zmaru“. Nebo něco podobného. Právě dnes může být tenhle pocit velmi intenzivní, před úsvitem bývá největší tma. A do obratu zbývá necelá hodina. Dál už záleží jen na tom, nakolik jsme nebo nejsme ochotni uvěřit, že kolos už se hýbe. Teda, teď ještě ne, ale zhruba někde mezi prvním ranním kafem a horkou sprchou uslyšíme slabé cvaknutí přehozené výhybky. Což mi připomíná, že jsem ještě neměla kafe!

Tento týden tedy považujme za první direktní. To je něco jako rehabilitace bezprostředně poté, co nám sundají sádru. Dnes a zítra ještě zůstáváme na místě a jen se snažíme pohnout strnulou nohou, v pátek se pokusíme postavit a přes víkend možná zvládneme první krůčky. Jde to ztuha a pomalu, drhne to a bolí, ale přesto už cítíme, že jdeme správným směrem. I když slovo jdeme je značně nadnesené. Vnímáme progres. Stojíme na prahu nové fáze.

Postupně se před námi vynořují nové a nové úkoly. Uvědomujeme si, že jsou to úkoly náročné, ale růstové, vývojové. Růst do výbavy Saturnu standardně nepatří, ale růstové bolesti kostí ano. Růst přísluší Jupiteru, který se otočil do přímého směru celkem nedávno a na chvilku nás zalil pocitem, že už to bude dobré, všechno se zlepší, protože ke každému problému existuje řešení, stačí mít víru a odvahu. Ukázalo se, že víra a odvaha jsou podmínky nutné, nikoliv však dostačující. Je rovněž potřeba mít plán, a ten nám Saturn od dnešního dne pomůže sestavit. Všechny úkoly, jakkoliv se zdá, že je jich víc, než kdy dokážeme zvládnout, spíš by nás mohly zavalit, nakonec zdoláme. Nejsou to úkoly samoúčelné. Uvědomujeme si jejich návaznost, jejich vzájemnou podmíněnost. Jednotlivé cíle a vrcholy jsou označeny milníky, které musíme správně seřadit. Jeden po druhém, postupně a organizovaně. Aby vznikl systém, abychom z chaosu vytvořili řád, abychom poskytli svému budoucímu vývoji opěrnou strukturu.

Saturn se vyvazuje z retrográdní smyčky jako druhý ze série velkých planet, právě po Jupiteru. Jeden za druhým vytváří podmínky pro nové uspořádání našich záležitostí. Je ale potřeba vědět, že samotným obratem jedné planety k náhlému rozseknutí nebo snad dokonce rozvázání všech zasukovaných uzlů naší reality nedojde. Konec konců, právě Saturn nás učí trpělivosti. Přísloví „dočkej času jako husa klasu“ má v sobě víc saturnské moudrosti, než by člověk na první poslech v dětinské říkačce čekal. Čistě ze zájmu a že máme dneska ten den označování milníků, jsem si v animaci zobrazila postupné uvolňování retrográdních fází všech planet. Nebudu vás zatěžovat časovou osou, stačí říct, že poslední přijde na řadu Uran a od poloviny ledna 2021 jedeme na plný výkon směrem vpřed.

Klára Koničarová, www. astropsychologie.cz