K zamyšlení

Velkou výzvou naší civilizace je to, jak se o sebe vzáJemně starat, když se právě nacházíme ve fázi „temnoty“. Upínáme se ke Světlu veškerou svou silou a svých temných zákoutí se bojíme. Čím víc se bojíme, tím více pak bojujeme. Ať už sami se sebou a nebo mezi sebou navzájem.

Klíčem je zájem a přijetí. Zajímáme-li se upřímně o sebe i o druhé, pak můžeme jít přímou cestou do svých třináctých komnat.

Přijímáme-li pravdivost svých temných stránek, pak se zároveň ve své knize života můžeme vrátit přesně do toho okamžiku, kdy byly vetkány neviditelným písmem slov a skutků do našich tkání.

Tím zvědomíme kořeny zla a můžeme je opečovat.

Život nemusí být utkání plné nutkání,ve kterém vítězí jen ten, kdo toho nejvíc vytěží ze slabosti druhých a po jejich ohnutých zádech se vydrásá co nejvýš na té pyramidě, kterou tu stavíme s vidinou úspěchu.

Život může být prostě znovu jen příběh, který je třeba vyprávět, aby skrz vyprávění došlo k nápravě. Máme právo znát pravdu. Žít pravdu. Milovat pravdu.

Jen od svých příběhů nesmíme utíkat.

Když utíkáme, nepřebíráme z-odpověd-nost.

Těm, které opouštíme, pak chybí odpovědi. Zůstávají jen otázky. Ty leptají jádro naší bytosti. Způsobují bolest i strach. Rozdělují.

Přijmout zodpovědnost znamená pravdivě vyprávět a pak i my odemkneme klíčem laskavé péče svůj rezervoár niterných schopností a vyklíčíme k pochopení.

Potom se dokážeme vzít za ruku a chápat se…spojit se!

Spojit se na té nejhlubší úrovni vědomí, ve které jsme si skutečně rovni. Ne proto, že to říká guru Jára, ale protože to cítíme svým srdcem naplno.

Skutečně a svými skutky vyjadřujeme tuhle pravdu uloženou v jádru každého z nás. Už to není jen povrchní přetvářka. Je to naše skutečná tvář!

Ta, která má vždycky za sebou svůj stín a tomu se nedá utéct.

A tak můžeme svými životy téct jako léčivá voda a nebo si být tsunami, léčit a uzdravovat nebo bořit a ničit.

Když dokážeme uchopit život světlem pochopení, pak pravda zasvítí do temných koutů a my v nich uvidíme sebe, své předky, své děti.

Ta malinká semínka…

Ať tedy vykvetou!

S láskou M.