K zamyšlení

„Jsou lidé, kteří vstoupí do vašeho života a nenápadně všechno změní. Vidí vás tak, jak vás nikdo jiný nikdy neviděl, dotknou se částí vaší duše, o kterých jste ani nevěděli, že existují, a dají vám pocit pochopení a přijetí ve světě, který se jen zřídkakdy zastaví, aby si vás vůbec všiml. Ale je tu jeden háček: jakmile odejdou, už nikdy nenajdete nikoho, kdo by se jim podobal.
Ve světě, který je posedlý rychlostí a jednorázovostí, nás naučili věřit, že všechno a všichni jsou nahraditelní. Rozbilo se to? Kupte si jiné. Někoho ztratíte? Jděte dál. Vždycky je tu něco nového, lepšího, co čeká hned za rohem – nebo se nám to alespoň tvrdí. Pravdou však je, že někteří lidé jsou jen jednou za život. Jejich přítomnost, jejich smích, způsob, jakým se s nimi cítíte doma – to jsou věci, které se nikdy nemohou zopakovat, bez ohledu na to, kolik nových tváří vstoupí do vašeho života.
Tragédií je, že si jejich hodnotu často uvědomíme, až když je příliš pozdě. Ubližujeme lidem, kteří pro nás znamenají nejvíc – někdy ze sobectví, někdy z pýchy a někdy prostě proto, že si myslíme, že tu budou vždycky. Říkáme věci v hněvu, nebo ještě hůře, neříkáme vůbec nic a necháváme odstup mezi nás vplížit se jako stín. Předpokládáme, že budeme mít čas to napravit, že to pochopí, že počkají. Ale ne každý to udělá.
Někteří lidé tiše odejdou. Nesou svou bolest, aniž by dělali scény, a zanechávají za sebou ticho, které mluví hlasitěji, než by kdy mohla mluvit slova. A až odejdou, pocítíte to. Prázdnota, kterou po sobě zanechávají, se nepodobá žádné jiné. Budete je hledat v jiných lidech a doufat, že najdete jejich kouzlo v nové tváři, v novém hlase – ale nenajdete. Nikdo jiný už nebude zářit tak jako oni.
A co je nejtěžší? Nejde jen o jejich ztrátu – jde o vědomí, že jste mohli udělat víc. Že je odradilo neopatrné slovo, chvilka nedbalosti nebo neprojevení vděčnosti. Vztahy jsou křehké jako to nejjemnější sklo, a jakmile se jednou rozbijí, žádná lítost je nedokáže vrátit do původního stavu.
Buďte tedy opatrní na srdce, kterých se dotýkáte. Zacházejte s nimi laskavě a opatrně, zejména s těmi, kteří vám do života přinášejí světlo. Mluvte vědomě, jednejte s láskou a nikdy je neberte jako samozřejmost. Nejvzácnější spojení jsou také nejkřehčí. Když odejdou, místo, které po sobě zanechají, už nikdo další nezaplní.
Někteří lidé jsou nenahraditelní. Pokud máš to štěstí, že jsi takového člověka našel, nenech ho odejít.“
~ zdroj FB