K zamyšlení

„Problém ukřižování je počátkem individuace, v tom spočívá skrytý smysl křesťanské symboliky, cesta krve a utrpení – jako každý jiný krok vpřed na cestě evoluce lidského vědomí. Unese člověk další nárůst vědomí? Opravdu stojí za to, aby se člověk morálně a intelektuálně rozvíjel? Stojí ten zisk za tu námahu? To je otázka. Nechci nikomu vnucovat své názory. Přiznávám však, že jsem se podrobil božské moci tohoto na pohled nepřekonatelného problému a vědomě a záměrně jsem si ztrpčil život, protože jsem chtěl, aby Bůh byl živý a zbaven utrpení, které na něj člověk uvalil tím, že miloval svůj vlastní rozum víc než boží skryté úmysly. Je ve mně mystický blázen, který se ukázal být silnější než veškerá má věda. Myslím, že mi Bůh na oplátku daroval život a uchránil mě před zkameněním. Trpěl jsem tedy a byl nešťastný, ale zdá se, že život nikdy nescházel, a i v nejčernější noci, právě tam, jsem z boží milosti mohl spatřit Velké světlo. Někde v propastné temnotě božství se zdá být veliká laskavost. Zkuste brát vážně to, co jsem vám řekl, ne proto, abyste unikl utrpení, tomu se nikdo nevyhne, nýbrž abyste se vyhnul tomu nejhoršímu – slepému utrpení.“