Opři se.
Opři se do náruče Božské lásky.
Jsi viditelným hřebenem vlny,
která se valí přes hluboký oceán lásky,
čeho se tedy obáváš?
Opři se o přítomnost
všech svatých, kteří šli před tebou;
známých i neznámých,
ze všech dob i míst.
Podporují tě,
obklopují na tvé cestě,
jako les obklopuje
to nejmenší klíčící semínko.
Není mezi nimi nikoho,
kdo by si den co den nepřál
plný rozkvět života v tobě.
Opři se o jejich sílu.
Opři se o jejich lásku.
Opři se o hlubokou
řeku předků, z nichž pocházíš.
Ať tehdy žili jakkoli,
nabízejí ti přinejmenším moudrost,
jak být tady teď.
Opři se o jejich příběhy;
tančící sepjetí jejich rodů
tě přivedlo na svět,
odělo tě tělem, krví a kostmi.
V tvém těle
znovu kráčí světem
tisíc generací,
v tvých očích
se na svět dívá
jedinečná duše.
Opři se o všechny,
kteří tě utvářeli;
rodiče, sourozence, rodinu, sousedy,
přátele, milence, kolegy;
prchavá setkání okamžiku
i hluboká pouta na celý život,
všichni putují s tebou.
Přinesli ti radost, světlo, lásku?
Pak jim poděkuj,
protože tě naučili tě, jak být.
Přinesli ti smutek, temnotu, bolest?
Pak jim poděkuj,
protože tě naučili, jak nebýt.
Opři se o hloubku
té nezměrné volnosti, kterou jsi,
bytost v čase určená pro věčnost,
bytost těla, mysli, srdce, duše,
bytost, která není nikdy sama,
bytost držená v bytí Láskou,
bytost zrozená z Lásky,
bytost vracející se do náruče Lásky,
bytost, která se v každém okamžiku
může opřít o Božskou Lásku.
~ bratr Richard Hendrick, Řád menších bratří kapucínů
překlad do Čj Tarak Matl
Přidat komentář