K zamyšlení

„Lidé nedokáží vnímat jednotu rozmanitosti ani jedinečnost v různorodosti.
Důkladně se nad tím zamyslete. Učit se vnímat jednotu v rozmanitosti je nejen krásné, ale také naprosto nezbytné. Bez radostného přijetí a láskyplného spojení se s každým aspektem rozmanitosti se člověk nemůže stát její pozitivní součástí. Aby se člověk mohl stát pozitivní částí celku, musí být v harmonii s každou jeho částí. Rozhlédněte se kolem sebe a uvidíte, jak málo lidí hovoří o světovém míru bez rozlišování na „my“ a „oni“. Bez jakýchkoliv podmínek či závazků. Bez toho, aby chtěli druhé obracet na svoji údajnou nadřazenou cestu. Lidé, kteří si upřímně přejí světový mír a postaví se proti těm, kteří jsou proti tomuto věčnému božskému principu, jsou velmi vzácní. Avšak světový mír je cestou skutečné lásky k Bohu. Tak jako Sri Hari miluje každého zcela bezvýhradně a bezpodmínečně, stejně tak bychom se měli naučit milovat i my. Učte se oceňovat nekonečnou rozmanitost tohoto světa.
Druhou částí je všímat si jedinečnosti, která se v různorodosti nachází. Vidět, jak malé částečky tvoří celek. Jak každá jednotlivá část hraje jedinečnou roli v udržování rovnováhy a v kráse celku. Je nezbytné se naučit, jak růst se vzájemně se doplňujícími částmi, jakým způsobem radostně fungovat s protiklady. Když se každý snaží dokazovat, že on a jeho způsob je ten nejlepší, svět nemůže fungovat. Každý člověk byl stvořen Bohem jako jedinečný. Kdo jsme, abychom mohli tvrdit, že při stvoření jednoho člověka udělal chybu a že druhému dal více? To je velmi sobecký způsob myšlení. Nemá s láskou k Bohu nic společného. Teprve tehdy, když všichni pracují ve vzájemné lásce a v souladu s veškerou přírodou, může se vědomí člověka skutečně otevřít a umožnit mu překročit dualitu pozemského života. Spatřit božství vykukující z každého atomu se zářící nevinností a s láskyplným jiskřením v očích.“
– Paramahamsa Vishwananda 
20.11.2025 – tweet 1