K zamyšlení

V hustém lese, kde déšť šuměl skrze listy, seděl Šiva v hluboké meditaci na skále porostlé mechem. Vedle něj stál Nandi, jemně zářící, s pohledem upřeným na svého Pána s neochvějnou oddaností.
Jedné noci vstoupil do lesa vyděšený lovec, pronásledovaný strachem z divokých zvířat a svých vlastních minulých hříchů. Hledaje útočiště, nevědomky vylezl na strom nad Šivou a Nandim. Aby zůstal vzhůru, trhal listy a shazoval je dolů – každý list dopadl na Šivu skrytého pod deštěm.
Celou noc tak nevědomky vykonával uctívání. Jeho strach se proměnil v klid, jeho dech se zklidnil a jeho srdce změklo. Za úsvitu Šiva otevřel oči a když uviděl proměnu lovce, požehnal mu mírem a osvobozením.
Lovec si uvědomil, že i neúmyslná oddanost, je-li vykonávána s upřímným srdcem, dosáhne božského.
Sanskrtový verš:
पत्रं पुष्पं फलं तोयं यो मे भक्त्या प ्रयच्छति।
तदहं भक्त्युपहृतमश्नामि प्रयतात्मन :
Význam:
Kdokoli mi s oddaností nabídne list, květinu, ovoce nebo vodu – přijímám tuto láskyplnou oběť od duše s čistým srdcem.

Arjun