K zamyšlení

„Být pořád vděčný bez jakýchkoliv negativních pocitů o sobě, o druhých, o životě nebo Bohu.
Toto je jedno z hlubokých tajemství pravé lásky.
Slovo „vděčnost“ často vyvolává lidem dojem, že se musí stát rohožkou, která vidí jen lásku druhých nebo Boha a nic dobrého v sobě. Ale to prostě není pravda. Skutečná vděčnost je projevem hluboké lásky. A když se láska stane jediným ohniskem života člověka, vděčnost za každý okamžik bude přirozeným výsledkem.
Stejně jako když led přirozeně taje a mění se v kapky vody, když je vystaven teplu. Teplé počasí je neustálou přítomností Boha, led je vlastní věčnou láskou a kapky vody jsou vyjádřením neustálé přítomnosti Boží lásky, tak vlastní hluboké vnitřní povahy lásky.
Proto lásku a vděčnost nelze oddělit. Jsou přirozeným stavem setkávání Atma a Paramathma. Když se dva opravdu spojí, je jen láska. A proto dávat lásku jako jediný smysl svého života je naprosto nejvyšším výrazem, jakým se život může stát.“
– Paramahamsa Šrí Svámí Vishwananda

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *