„Myslíme si, že jde o to, projít zkouškou nebo překonat problém, ale pravdou je, že se věci ve skutečnosti nevyřeší. Sejdou se a rozpadnou se. Pak se znovu sejdou a znovu se rozpadnou. Je to prostě tak. Uzdravení přichází z toho, když necháme prostor pro to všechno: prostor pro smutek, pro úlevu, pro trápení, pro radost.“
–
Pozn.: V klasické symbolice Fénix povstává z vlastního popela. To je archetyp smrti a znovuzrození. Stará forma shoří, aby mohla vzniknout nová. Je to alchymické nigredo → rubedo, tedy cesta skrze oheň. Fénix symbolizuje proměnu skrze oheň, smrt staré identity, spálení iluzí, zkoušku, sílu vznikající z utrpení, aktivní transformaci. Lotos vnímám jako symbol proměny skrze růst – kořeny v bahně, cesta vzhůru ke světlu, čistota, která vzniká z nečistoty, probuzení vědomí, duchovní rozkvět
Fénix říká: „Musíš zemřít tomu, kým jsi byl.“
Lotos říká: „Musíš vyrůst z toho, kde jsi byl zasazen.“
To jsou dva různé obrazy téhož procesu. Proto mi ten obraz vlastně připadá zajímavý. Není to už jen klasický Fénix. Je to spojení západní alchymie a východní spirituality.
Duchovní cesta přece není primárně cesta „zničení ega“. Vnímám ji spíše jako dlouhodobou cestu sestupu do hlubin, konfrontaci se stíny a postupné rozkvétání vědomí.
A pak je tu ještě jedna hlubší rovina. Ve skutečnosti lotos vyrůstá z bahna a Fénix z popela. Ale bahno i popel jsou symbolicky velmi podobné. Jsou to zbytky něčeho, co už není tím, čím bývalo.
Bahno vzniká rozkladem života. Popel vzniká spálením života. Obojí představuje konec jedné formy a možnost zrodu nové. Lotos představuje individuaci vyrůstající z nevědomí.
Fénix představuje znovuzrození Self po integraci stínu. A jejich spojení vytváří velmi krásný obraz: Z bahna nevědomí rozkvete lotos vědomí. Z jeho středu povstane Fénix nové identity. To už není jen symbol proměny. To je symbol proměny, která prošla jak vodou, tak ohněm.
Sofie
Přidat komentář