Isis. Osiris. Zatmění.

Zachytili jste skrytou magii dnešního novoluní ve Lvu a zatmění Slunce?

Ještě předtím, než se Slunce a Luna setkaly na 20° Lva, obě prošly přes asteroidy Isis (na 17°) a Osiris (na 19°).

Isis. Osiris. Zatmění.

Isis a Osirida sleduji už několik měsíců. Jejich příběh je příběhem oddělení, znovunalezení a opětovného složení v celek. Je o shromažďování rozptýlených částí – nikoli proto, abychom znovu vytvořili minulost, ale abychom umožnili životu pokračovat ve zcela nové podobě.

Jejich mytická cesta byla dnešním novoluním a zatměním Slunce ještě zesílena.

Nádherně zrcadlí téma tohoto novoluní u Jižního lunárního uzlu: dokončení a nový začátek sdílejí tutéž oblohu.

Co už bylo ve vašem životě rozebráno na kusy?

Co jste znovu poskládali – ale tentokrát jinak?

A co je nyní připraveno ožít právě díky všemu, čím jste prošli?

Konjunkce už je sice za námi, ale příběh této prastaré mocné dvojice očividně ještě zdaleka nekončí.

Kdo jsou Isis a Osiris?

Dlouho předtím, než astrologie existovala ve své současné podobě, se civilizace obracely k mytologii, aby vysvětlily nejhlubší záhady lidské existence. Tyto příběhy nikdy nebyly pouhou zábavou. Byly to posvátné mapy, nesoucí pravdy o lásce, ztrátě, smrti, obnově a odolnosti lidského ducha.

Mezi nejstarší a nejtrvalejší patří příběh o Isis a Osirisovi.

V egyptské mytologii byl Osiris moudrý a dobrotivý král, jehož vláda přinesla do země harmonii a hojnost. Isis a Osiris vládli společně jako oddaní partneři, ztělesňující rovnováhu, spolupráci a posvátné spojení.

Jejich příběh se změnil, když Osirisův bratr Set, hnaný žárlivostí a ctižádostí, ho zavraždil a rozptýlil kusy jeho těla po celém Egyptě.

Místo aby se Isis poddala zoufalství, vydala se na neobyčejnou cestu. Prohledávala zemi a hledala každý kousek svého milovaného a trpělivě shromažďovala to, co bylo roztrháno. Kousek po kousku obnovovala to, co bylo rozptýleno, a vdechovala život tomu, co se kdysi zdálo být nevykoupitelné. Díky její oddanosti byl Osiris vzkříšen a z jejich spojení vzešel Horus, jehož příběh pokračuje v obnově spravedlivého řádu.

Ať už tomu rozumíme jako mytologii, duchovní alegorii nebo archetypální psychologii, její symbolika zůstává pozoruhodně silná. Isis a Osiris jsou připomínáni nejen proto, že se milovali, ale proto, že jejich příběh odhaluje lásku ochotnou hledat to, co bylo ztraceno, trpělivě obnovovat to, co bylo zlomeno, a věřit, že i po hluboké fragmentaci je obnova stále možná.

Možná proto tento mýtus přetrvává po tisíce let. Mluví k něčemu hluboce lidskému v každém z nás. Všichni zažíváme ztrátu. Všichni známe zklamání, smutek nebo odloučení. Přesto pod těmito zkušenostmi žije stejně trvalá naděje, že uzdravení je možné, že vztahy se mohou prohloubit, že rozbité kousky lze spojit dohromady a že láska má stále sílu nás proměnit.

Pro mě to bylo vždycky jádro příběhu. Nepopírá utrpení; jednoduše odmítá věřit, že utrpení je konec příběhu.

Pozn.: Zaujala mě myšlenka „neskládat rozptýlené části proto, abychom obnovili minulost, ale aby z nich mohl vzniknout nový život“. To je vlastně samotné jádro jejich mýtu: Isis neskládá Osirida proto, aby všechno bylo jako dřív. Z jeho smrti a jejího úsilí vzniká něco, co předtím neexistovalo – Horus a pokračování života v nové formě.

Sofie