Modlitba pro dnešní den

PLAMEN UVNITŘ JEDNOHO

Jak nahoře, tak dole — jak uvnitř, tak vně

Božský Stvořiteli, Zdroji všeho, co jest, bezejmenná Sílo a živý Duchu, který dýcháš v každém srdci, v každé duši, v každém atomu tohoto světa…obracíme se k Tobě nikoli jako ke vzdálené moci, ale jako k samotné Přítomnosti, která se probouzí v našem nitru, jako k plameni, jenž tiše hoří pod hlukem tohoto dne.

Ty jsi světlem za každým pohledem, který hledá pravdu. Ty jsi tichem pod každou neklidnou myslí. Ty jsi dechem, který proudí pokornými i pyšnými, neptáš se na jméno ani postavení, žádáš pouze upřímnost srdce.

Jak je nahoře, tak nechť je i dole.

Tak jako harmonie prostupuje nesmírným pohybem hvězd, nechť se nyní harmonie usadí v našich domovech, v našich tělech i v našich obavách. Tak jako v tichém řádu nebes vládne pokoj, nechť pokoj jemně sestoupí do každého srdce, které dnes zápasí — k unaveným, vystrašeným, truchlícím i hledajícím.

Jak je dole, tak nechť vystoupí i vzhůru. Nechť naše drobné skutky laskavosti stoupají vzhůru jako obětiny. Nechť je naše odvaha, jakkoli rozechvělá, přijata jako modlitba. Nechť je naše ochota pokračovat v cestě — i uprostřed nejistoty — přijata jako výraz oddanosti.

V tento den prosíme o ochranu pro naše milované, pro naše domovy, pro cesty, po nichž kráčejí naše děti i naši staří. Obklop je neviditelným, a přesto pevným štítem, aby žádná újma, žádná temnota ani zlá vůle nemohly zapustit kořeny tam, kde již své místo nalezla láska.

Prosíme o uzdravení pro rány těla, ano, ale také pro rány tišší: pochybnosti, staré bolesti a břemena nesená v mlčení. Nechť uzdravení proudí jako teplá voda skrze chladný kámen, změkčuje to, co zatvrdlo, a sceluje to, co bylo zlomeno.

Prosíme o sílu a odvahu nikoli o odvahu, která nezná strach, ale o odvahu, která kráčí dál, držíc jemně v jedné ruce strach a ve druhé víru. Nechť každá duše, která čte tato slova, nalezne vůli postavit se dnes tomu, co od ní pravda žádá.

Prosíme o pokoj nikoli o pokoj, který vzniká tím, že se něčemu vyhneme, ale o pokoj, který přichází poté, co jsme prošli ohněm a zůstali stát. Nechť spočine v neklidné mysli tak, jako soumrak usedá na horu — tiše, úplně, bez jakéhokoli požadavku.

Každému srdci, které tuto modlitbu ponese dál bratrům a sestrám, hledajícím i moudrým, těm, kteří kráčejí v tichu, i těm, kteří kráčejí se zpěvem…

Požehnáno buď Jméno, které nemá jméno.
Požehnána buď Síla, která prostupuje vším.
Požehnán buď Duch v našem nitru, jenž je týmž Duchem v nás všech.

Kéž jsme tohoto dne chráněni na těle, pevní v mysli a bdělí v duši. Kéž jsou naše domovy ochraňovány, naši milovaní drženi v bezpečí a naše srdce osvobozena ze sevření strachu.

Jak nahoře, tak dole.
Jak uvnitř, tak vně.
Jak bylo, jak jest a jak bude.

Tak se staň.

James William Kaler via Ancient Order Of The Hermetics