Odmítnutí a vnitřní hodnota

„Většina lidí vstupuje do vztahů s ohledem na to, co z nich může získat, nikoli na to, co do nich může vložit. Účelem vztahu není mít druhého člověka, který by vás doplňoval, ale mít druhého člověka, se kterým můžete sdílet svou úplnost.“

— Neale Donald Walsch, Hovory s Bohem I

„Pokud ve vztahu zažíváte bolest, je to proto, že do něj vstupujete s očekáváním. Jakmile očekáváte, že se druhý bude chovat určitým způsobem, aby naplnil vaše potřeby, zakládáte na zklamání. Láska nezná žádná očekávání. Čistá láska je odmítnutím ničeho.“

— Neale Donald Walsch, Hovory s Bohem I

Bolest nepochází z toho, co dělá ten druhý, ale z  naší reakce na to a z naší iluze o tom, co by mělo být. Když nás někdo odmítne nebo opustí, naše bolest nepochází z jeho odchodu. Pochází z naší víry, že jsme tím něco ztratili. Pochází z naší představy, že bez této osoby nejsma úplní nebo že její odmítnutí říká něco o naši vlastní hodnotě.

Ale láska nezná odmítnutí. Láska jednoduše Je. Když milujeme bez podmínek a bez nároků, nemůžeme být odmítnutí. Odmítnut může být jen náš požadavek na to, aby se ten druhý choval podle našich očekávání.

Pokud spoléháme na druhé, že nám dodají pocit hodnoty, bezpečí nebo lásky, vytváříme prostor pro hluboké utrpení. Když nám pak toto dodávání odepřou, cítíme se zničeni. Ale oni nám nevzali naši hodnotu, jen nám přestali dávat zrcadlo, ve kterém jsme ji viděli. Naše hodnota zůstala nedotčená.

Pochopme, že nás nikdo nemůže odmítnout. Mohou jen odmítnout svou vlastní schopnost milovat nás v danou chvíli. Jejich rozhodnutí odejít nebo tě nepřijmout je výpovědí o tom, kde se nacházejí oni na své cestě, ne o tom, kým jsme my.

Bolest  většinou nepřichází z činu druhého člověka, ale z nálepky, kterou tomu činu dá naše ego. Odmítnutí vnímáme jako verdikt o naší nedostatečnosti. Když si uvědomíme, že naše hodnota je nezávislá na přijetí druhými, ostří bolesti se ztupí.

Ego chce potvrdit svou existenci skrz vnější souhlas a závislost. Duše ví, že je celistvá sama o sobě. Jakmile přestaneme od druhých vyžadovat, aby naplňovali naše potřeby, iluze odmítnutí zmizí.

Sofie