Beze strachu

Beze strachu

 

V knize Beze strachu (s podtitulem Sedm zásad pro klid duše), jejíž autorkou je Brenda Shoshanna jsou rozebrány nejčastější příčiny strachu a současně je zde poskytnut návod, jak se s ním vypořádat. Najdete zde řadu praktických cvičení, které vám pomohou iluzi strachu prohlédnout a navždy se jí zbavit.

Mám tuto americkou psychoterapeutku a spisovatelku moc ráda, protože ve své práci kombinuje tradiční duchovní nauky ( zenbuddhismus, súfismus a judaismus)  s moderním psychologickým přístupem a její předchozí kniha Zen a umění lásky mě moc obohatila a opravdu mi sedla.

I toto její dílo mne velmi oslovilo, a tak vám jej opětovně s láskou doporučuji. První vydání knihy z roku 2011 se rychle vyprodalo, v roce 2019  se dočkala druhého vydání, tak neváhejte. Tuto knížku je dobré mít ve své knihovně a ne jen v době, kdy mnozí podléhají strachu a panice z koronaviru…

1.ukázka z knihy:

„Nemůžeme dvakrát vstoupit do téže řeky

Řecký filozof Hérakleitos řekl: „Nelze dvakrát vstoupit do téže řeky.“Když vstoupíme do řeky podruhé, nejenže se změnila řeka, ale i my jsme jiní. Změnila se naše tělesná teplota, nálada, chvíle. Naše buňky jsou jiné, stejně jako myšlenky, pocity, chápání. Jsme zformováni vším, co jsme prožili. I řeka prošla změnami, ohladila kameny, podemlela břehy, jsou v ní jiné ryby. Plynoucí proud změnil vše. Řeka je jiná a my také. Je to krásné a vzrušující.

Avšak mnozí z nás tuto změnu nevnímají jako něco krásného a vzrušujícího. Připadá jim děsivá, snaží se jí vzdorovat a dělají vše pro to, aby jí zabránili. Budují hráze, aby ji zadrželi; hledají strnulá náboženská přesvědčení a myšlenky, které by zadržely proud.

Avšak žádný růst by nebyl možný bez procesu neustálých změn. Naše vnímání sebe samých i druhých by se nemohlo prohlubovat. Nebyli bychom schopni poznat rozdíl mezi dětinským poblouzněním a opravdovou láskou. Beze změn by se dítě naučilo nejdřív sedět a potom lézt, nakonec přejít od lezení k chůzi. Zůstalo by navždy nemluvnětem. Jeho život by se nanaplnil. Změna je náš přítel. Změna je dar. Musíme se naučit na ni takto pohlížet.

Strach má však jiné plány. Strach nám našeptává, že změna je nebezpečná a že bezpečí najdeme, budeme-li se držet toho, co známe, minulosti. Staré způsoby jsou správné a nové jsou vždycky špatné. Musíme se držet toho, co jsme se naučili v dětství a v co věřila naše rodina. Strach nám v zásadě radí, abychom nedospěli. Dánský filozof Søren Kierkegaard pronesl moudrý výrok, že většina lidí nedospěje víc než do věku patnácti let. Mohou stárnout chronologicky, ale jinak ne. Nevyvine se u nich zkoumavost, vnitřní nezávislost a otevřenost vůči změnám. Místo toho se drží zavedených šablon a nekonečně opakují minulé chyby.

Nutkání k opakování

Rakouský neurolog a psychiatr, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud popisuje psychologický jev známý jako „nutkání k opakování“. Je to nevědomé nutkání opakovat události nebo vztahy z minulosti, které byly bolestné a traumatizující a s nimiž jsme se nikdy nevyrovnali. Takže tam, kde dojde k tomuto nutkání, automaticky a nevědomě k sobě přitahujeme stejnou situaci a nebo neeustále znovu prožíváme stejný vztah. Někde hluboko v sobě si přejeme, aby to „tentokrát“ dopadlo jinak. Obvykle se to nepodaří. Situace se totiž nemůže vyvinout jinak, protože ani my jsme se nezměnili, jenom prostě opakujeme staré známé reakce. Změna nenastala, nepružnost starých způsobů, přesvědčení a očekávání převládne. Jakmile se ocitneme v zajetí nutkání k opakování, většina z nás je zoufalejší a zoufalejší, když se situace nebo vztah opakují stejně jako dříve a nic nového nenastane. Indries Shah uvádí mnoho súfijských učení v prostých příbězích, kterým může porozumět každý:

Jistý muž seděl u mísy velmi kyselých okurek a jedl jednu po druhé. Byly tak hrozně kyselé, že kdykoli do některé kousl, dokonce mu vytryskly slzy. Dělal u toho strašlivé obličeje. Přišel k němu přítel a viděl , co dělá.

„Proč pořád jíš ty kyselé okurky?“ zeptal se přítel.

„Protože doufám, že narazím na nějakou sladkou,“ odpověděl muž.

A my zrovna jako ten muž stále děláme stejnou věc a nelogicky doufáme, že to, co  bylo trpké a obtížné, bude najednou příjemné. Ten muž se pořád držel své činnosti, místo aby zkusil něco jiného – raději si měl najít jiné jídlo. Ocitl se v zajetí nutkavého opakování, zůstal strnulý, stal se zajatcem strachu.

Když náš život ovládne strach, nedovolí nám, abychom zkusili nové možnosti. Žijeme jako automat a neodvážíme se odejít od své mísy kyselých okurek, dokonce ani nepřemýšlíme o tom, že by jen pár kroků odtud mohlo na nás čekat něco sladkého, lahodného a výživného. Strach miluje nutkavost k opakování. Nutí nás, abychom žili jenom uvnitř své zvláštní, sociální, etnické nebo náboženské skupiny a měli se na pozoru před druhými.“

2.ukázka z knihy

„Žít beze strachu neznamená, že už nikdy strach nepocítíte. V určitých okamžicích je strach zdravý a nezbytný. Strach vás učí, abyste nedávali ruku do ohně a uhnuli z cesty jedoucímu autu. Žít beze strachu znamená, že nedovolíte obavám, aby ovládaly váš život, deformovaly vaše myšlenky i činy a ujaly se vedení. Nebudete podnikat kroky ani dělat rozhodnutí na základě strachu; rozpoznáte lži, které vám našeptává, a nepodlehnete jeho falešnému vedení. Pokud se strach nyní objeví, budete schopni ho propustit – budete ho vidět jenom jako mráček, který na chvíli zakryje slunce. Jakmile to dokážete, vaše energie nebude ochromena; můžete hory přenášet. Ze všeho nejpodstatnější je, že jste získali novou základnu pro život.

Život postavený na novém základě je život v lásce a pohodě. Bez ohledu na to, jak se chovají druzí, vy jim vždycky dokážete nabídnout lásku.

Vědomě přejte každému jen dobré, i těm, s nimiž právě nevycházíte. Řekněte jim:“Ať jsi pokojný a máš pocit naplnění a ať je Ti dobře.“

Přát někomu dobré nedá tolik práce. I když se vám do toho nechce, udělejte to přece. Negativní pocity nikdy nesmějí mít tolik síly, aby vám říkaly, jak se máte chovat.

Nezáleží na vašich pocitech. Jenom popřejte druhému dobré. Potom to udělejte znovu. Když to uděláte potřetí, vaše pocity začnou být vlídnější. I nadále přejte té osobě jen dobré, dokud vám to nepřijde zcela přirozené. Pamatujte si, že co přejete druhým, se vám také vrátí. Když budete přát druhým dobré, pokoj vaší mysli se prohloubí a váš život bude plynout dobře.“

Tak co, moji milí, zaujaly vás ukázky z knihy? Pokud ano, neváhejte a přečtěte si ji celou. Najdete tam opravdu mnoho moudrosti a  co je podstatné i návod, jak se dostat ven z matrixu do světa, kde vládne radost a láska.

„Nechť jsou všechny bytosti šťastné a nechť prodlévají v pohodě.“

Buddhistická modlitba

S láskou

Sofie Natarani



komentářůna “Beze strachu”

  1. Jana napsal:

    Rada by som si túto knihu prečítala ale žiaľ už sa nedá zohnať.

  2. Dobrý den zkuste zadat nabídku na https://www.trhknih.cz/, tam se dají sehnat i nesehnatelné knihy.

    Sofie

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *