Cesta nespoutané ženy – ukázka z knihy

Milí přátelé,

začátkem září jsem zde psala o nově vyšlé knize Cesta nespoutané ženy a slíbila jsem vám úryvek.

Zde je.

Kapitola 3.

Touha je klíčem k lásce.

Tvé toužení po lásce je tak silné, že neustále cítím tvé srdce. Když mě otevřeně miluješ, cítím tvé srdce, ale touhu tvého srdce cítím i ve chvílích, kdy jsi rozzlobená nebo smutná. Stále slyším volání tvého srdce, i když někdy se ti nemohu otevřít, protože tvé emoce mě vychylují ze směru. Možná se bojím nebo jsem zmatený a ty jsi třeba nazlobená, ale i tak pořád cítím toužení tvého srdce. A já tvé srdce potřebuji cítit. Tvá touha mě přitahuje zpět do hlubin lásky. Svou touhou mě zveš do svého srdce.

Prociťuj hluboko do svého srdce. Prociťuj tu ohromnou touhu. I když možná někdy tuto hlubokou touhu omezíš na povrchní potřebu, na potřebu, aby tě miloval muž nebo abys ty milovala sama sebe, právě toto hluboké toužení je otevřeností lásky. Tato touha je bránou, jíž může proniknout na světlo božská láska, která nemá omezení stejně jako vesmír. Neomezená hloubka tvé lásky prochází a objevuje se v této bráně touhy, když se důvěře odevzdáš stejně, jako se odevzdáváš bolesti lásky.

Touha v hloubi srdce není problémem k řešení; je to božská síla, která tě otevírá až ke zbožnému odevzdání, stejně neomezenému jako všechno kolem – právě teď. S mužem nebo bez muže, ať už máš, nebo nemáš pocit, že za to stojíš, můžeš nabídnout odevzdanost svého srdce prostřednictvím touhy: Právě teď a právě taková, jaká jsi.

Tato schopnost nabídnout svoji odevzdanou lásku je nezničitelná. Žádné odmítnutí ani zrada nemohou toto odevzdávání lásky zničit. Možná občas ještě ucítíš bolest, budeš utrápená a strhaná ze strachu, že tvůj muž, přátelé nebo rodina tvoji lásku odmítnou, ale jejich odmítnutí nemusí nutně vést k tomu, že odmítneš sama sebe.

Tváří v tvář odmítnutí a neslásce se můžeš dál odevzdávat navzdory bolesti, kterou tvé nechráněné srdce cítí, odevzdávat se uprostřed svých i cizích emocionálních otřesů.

Pokud se nabízíš zcela odevzdaně uprostřed utrpení, je oddaná láska nezastavitelná. Pokud jsi ve vztahu a tvůj muž se chová jako pitomec, můžeš touhu lásky nabízet jako jasný požadavek:“Miluju tě, a nebudu tolerovat méně než tvé nejplnější vědomí.“ Možná na něj budeš křičet, možná bude tvůj vztek otřásat domem v základech, ale tvé srdce se uprostřed toho běsnění nesmí zavřít.

Když někoho plně miluješ, zloba Tvého srdce může být přirozeně vyvolána tím, že opakovaně odmítá nabízet své nejhlubší dary. Vztek může být nejhlubším výrazem tvé lásky v okamžiku, kdy jsi frustrovaná tím, jaké si tvůj milenec nastavil hranice odevzdání se a necitlivého odmítání.

V každém případě, ať už se zlobíš, nebo tě to bolí, tvá láska pod všemi těmi emocemi i skrze ně stále touží. Tato nezničitelná láska je toutéž láskou nebo otevřeností, po níž touží srdce všech bytostí.

Jsi připravena a ochotna žít oddaně otevřená, cítit a milovat vrstvy hlubokého zranění a bolesti tak, jak se budou z tvého srdce odlupovat , a nabízet touhu, kterou chováš v hloubi svého srdce, i ve chvílích, kdy láska muže a tvoje sebeláska střídavě přicházejí a odcházejí?

V hloubi srdce, pod těmi důvěrně známými sevřenými skořápkami, jsi láskou. Můžeš se rozhodnout, jestli se odevzdáš a otevřeš jako touha, kterou chováš v hloubi svého srdce. Můžeš dýchat, mluvit, hýbat se a žít stejně jako roztoužená otevřenost lásky. Ale taky můžeš odmítnout uvolnit se a otevřít, protože se bojíš, že pocítíš obrovskou bolest, kterýá stále ještě přebývá ve tvém bezbranném srdci. V tuto chvíli máš na výběr: zavřeš se, naplněná napětím, nebo se otevřeš jako touha, kterou chováš v hloubi svého srdce, a budeš prodýchávat a prociťovat a otevírat se jako láska v srdci všech bytostí? “

 

Ukázka č. 2:

Než jsme se naučili milovat se tak hluboce, občas jsi přišla domů z práce a působila jsi zvlášť napjatě. Když jsem se ptal, co se děje, řekla jsi mi, že jsi celý den cítila „psychickosexuální ohmatávání“ ze strany mužů, a proto ses musela zaštítit. Tvoje tělo se muselo zaštítit, a já jsem proto cítil zbytky napětí ve tvých svalech a ochrannou hradbu kolem tvého srdce.

Teď, když se spolu dokážeme v našem milování úplně otevřít, už takhle netrpíš. Už víš, jak můžeš nechat své srdce otevřené a tělo uvolněné, a přitom svou energii nedat v plen zneužívání v práci ani na veřejnosti. Některé z tvých kamarádek se stále ještě zapojují do „rafinovaného sexu“ nebo flirtování, a ty tuto jejich potřebu chápeš. Chtějí si s někým vyměnit trochu sexuální energie, ale nechtějí se s ním vyspat. Takže praktikují jakési polovičaté sexuální techtle mechtle.

Nemusíš se už zaštiťovat proti „nájezdům“ pozornosti mužů, protože jsi tak naplněná energií lásky, že je zaplašíš nebo vzbudíš jejich respekt. Naučila ses, jak většinu svého dne, v práci a na veřejnosti, udržet své srdce toužící a otevřené a nechat energii svého těla plně proudit.

Když se teď spolu sejdeme, možná nám chvíli trvá, než se uvolníme až do hloubi svého srdce a procítíme se až do touhy v hlubinách srdce toho druhého, ale našemu spojení už nestojí v cestě žádný krunýř. Po chvíli hledění si vzájemně do očí, když se vciťujeme jeden druhému do srdce, jsou naše těla připravena spojit se tak hluboko, jak jen budeme chtít. Ani jeden z nás si nenese žádný ochranný štít, který jsme s sebou nosili předtím, než jsme se naučili prodýchávat a prociťovat srdce každého, nabízet všem bytostem celý svůj život.

Sdílení příspěvku je  možné i vítané, při uvedení poznámky: Pro www.novoucestou sepsala Sofie H. Děkuji.