Vyznání sebeúcty

Já jsem já.

Na celém světě není nikdo, kdo je úplně stejný jako . Jsou lidé, kteří jsou v mnoha věcech stejní jako já, ale nikdo není ve všem stejný jako já. Proto je všechno, co ode mne pochází, jedinečně mé, já jsem si to zvolila. Všechno, co je součástí mého já, patří mně, mé tělo a všechno, co činí; můj duch a moje duše se všemi myšlenkami a nápady, které k nim patří; mé oči a všechny obrazy, které přijímají; mé pocity, ať jsou jakékoliv:hněv, radost, frustrace, láska, zklamání, podráždění; moje ústa a všechna slova, která z nich vycházejí, zdvořilá, laskavá nebo drsná, správná nebo nesprávná; můj hlas, hlasitý nebo tichý, a všechno, co dělám ve vztahu k ostatním i k sobě samé. (Pokračování textu…)

Myšlenka na dnešní den


Nezbývá mi už kam jít;

můžu jen být s Tebou.

 

Inspirace

Čekáte na nějaký zázrak, aby vás pobídl ke vstoupení

do vlastního Srdce.

Snažně prosíte:“Dokaž mi, že budu v pořádku,

a pak se skutečně odevzdám.“

Ne.

Odevzdejte se.

Mooji

Veselé Velikonoce

K zamyšlení

Křesťané prohlašují, že Kristus zemřel na kříži, aby nám dal věčný život. Ale nebylo to na kříži, kdy zemřel, aby nás zachránil. To při svém pokřtění zemřel, aby vám zachránil život. Sám pro sebe zemřel při zkouškách, jež provázely jeho osamělý pobyt v pustině.

Překonal svou osobu, aby pravé světlo, jež by mohlo vyléčit lidstvo, vstoupilo  do světa. Taková je síla, která září při absenci ega. On vyměnil sám sebe za službu Bohu a za bytí Bohem samotným. A takto vás zachraňuje i dnes.

Mooji

Inspirace

vzkříšení

 

„Kristus ožívá uvnitř každého z nás a volá nás,

abychom se vzkřísili spolu s Ním!

Nechte tu starou osobu uvnitř vás zemřít a dovolte té nové,

aby se vzkřísila spolu s Ním.

Toto je vzkříšení Krista.“

Paramahamsa Šrí Svámí Vishwananda:

 

Velikonoce

Milí moji,

máme tu Velikonoce – svátky jara, během kterých lidé odjakživa slaví znovuzrozené světlo. Příroda se probouzí tím, jak den za dnem přijímá víc a víc sílu ohně ze Slunce. I my bychom měli začít s prvními květy rozkvétat a nebát se přijímat vše, co nám může pomoci ve vnitřním růstu. Udělejme si chvilku a požádejme Slunce o oheň k rozdmýchání našich vizí…

A připomeňme si, že něco musí vždy odejít, zemřít, aby se mohlo narodit nové. Dovolme to! Nové vysoko dimenzionální energie, které jsou nyní na naši planetu ukotvovány, nám  mohou pomoci překonat  pocity oddělenosti v našem nitru a podpořit nás v tom, abychom přijali to, jací jsme a kde se právě teď na své cestě nacházíme. Je to součástí milosti a daru, který je nám v tomto čase dáván – daru, který nám má pomoci spojit se s celým svým Já, propojit lidské s božským. (Pokračování textu…)

K zamyšlení

„K ukřižování dochází pouze v naší mysli. Vzkříšení je probuzením ze sna, návratem ke správnému myšlení a osvobozením z „pekla“, do kterého jsme se sami uvrhli.“

Kéž se vrátíme k lásce. Kéž je naše mysl uzdravena!

Ať se tak stane!