Pohlédnout životu do tváře

V jednu chvíli, když přestaneme běhat za svými běžnými rozptýleními a závislostmi; zážitky a substancemi, které nám zlepšují náladu; a za lidmi, kteří dovedou přehlušit naše vlastní tělesné pocity; zjistíme, kolik je v našem nitru zatracené úzkosti. Zjistíme, že jsme celý život utíkali před úzkostí. Jenže nic z toho, co jsme udělali, nás jí nezbavilo.
Co teď?

O terapii a modlitbě

Terapie vám pomůže zbavit se zbytečné zátěže. Pomůže vám vyhodit nepotřebné věci, jaké jste uvnitř dlouho potlačovali. Terapii potřebuje ten, kdo se rozpadl na kousky. Terapie je dokončena, když se všechny kousky spojí dohromady a stanete se jedním celkem. Ovšem žádná terapie z těch, jaké existují v dnešním světě, vás nedokáže dovést k celistvosti. Terapie je nanejvýš určité přeskupení – možná jste pak trochu lepší, ale pořád nejste celiství. Je to přesouvání starého nábytku po místnosti – pokoj sice vypadá trochu útulněji, ale v podstatě se moc nezmění.
Nemůžete být celiství, protože je-li člověk jedním celkem, stane se celý život modlitbou. Modlitba je vedlejší produkt celistvosti. Celistvost přináší božskost. Pokud terapie nevnese do vašeho srdce modlitbu, nemůžete být celiství. Modlitba je základní podmínkou.
Jung prý řekl, že jedna polovina pacientů nepotřebovala terapii, ale duchovno. A ještě prý řekl, že všichni jeho pacienti, kterým bylo přes dvaačtyřicet let, nepotřebovali terapii, ale modlitbu. Potřebovali najít určitý kontext v této naší nekonečné existenci.  Ego vyvolává pocit oddělenosti a modlitba ego odstraňuje, takže opět tvoříte jeden celek s Existencí. a splynout s Existencí znamená dosáhnout blaženosti. Kde je oddělenost, je i konflikt. Jste-li odděleni od existence, neustále s ní bojujete a neplynete s proudem. Snažíte se plavat proti proudu – což vyvolává frustraci, protože nemůžete uspět. Když plynete s proudem – tak, že se stanete řekou, jste její částí a neprojevujete vlastní vůli, ale úplně se jí poddáte – pak je to modlitba. A terapie je dokončena, jakmile se v srdci zrodí modlitba.

Ovšem musí to být opravdová modlitba. Neměla by být jen formální, kdy něco opakujete jako papoušek. Musí pramenit z vašeho bytí, musí mít kořeny ve vašem bytí. Modlitba musí vycházet ze srdce. Musí být upřímná. Jen pak a pouze pak se něco stane.  Terapie vás pročistí. A jakmile je srdce čisté, může se dostavit modlitba. A v tu chvíli se stane zázrak. Modlitba je největším zázrakem ze všech.

Osho

Myšlenka na dnešní den

Cokoli jsi, těš se z toho…

Akceptuji Tě takového, jaký jsi, ale to neznamená, že chci, abys takový zůstal.
Miluji Tě takového, jaký jsi, ale miluji tě proto, že v sobě máš tolik potenciálu, tak ohromné možnosti růstu, že s trochou snahy se můžeš stát sám sobě světlem. Cokoli jsi, těš se z toho. Ale existuje ještě mnohem více, takže u toho nezůstávej.  (Pokračování textu…)

Inspirace

Mějte stále silnější pocit, že jste plní světla. Když zavřete oči, spatříte světlo ozařující celé vaše bytí. Zpočátku to bude jen vaše imaginace, ale imaginace je velmi kreativní.
Představujte si plamen poblíž srdce a vnímejte pocit, že jste plní světla. Světlo se tím umocňuje. Téměř vás oslepuje! A necítíte ho jenom vy, ale brzy ho začnou vnímat i ostatní. Jakmile se ocitnete v jejich blízkosti, ucítí ho, protože vibruje.

(Pokračování textu…)

Modlitbička

… některé rány jsou prostě jako strmá jáma. Je zapotřebí pomoc. Někdo musí přinést žebřík. Nějaký hlas nás musí povzbuzovat, že to dokážeme. Někdo nám musí podat ruku. Potřebujeme člověka, kterého se zbožnost dotkla natolik, že nám na cestě zpět k „pravému Já“ dokáže zpívat Haleluja.
(Pokračování textu…)

K zamyšlení

Co bychom měli soucitně obejmout,

abychom v tomto okamžiku pocítili vnitřní mír?

Od čeho bychom se měli oprostit,

abychom v tomto okamžiku pocítili vnitřní mír?

Jack Kornfield