Aramejský Otčenáš

 

Ty, jenž zrozuješ! Otče – Matko kosmu.

Soustřeď v nás své světlo – ať je k užitku.

Svou vládu jednoty stvoř teď.

Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.

Dopřej nám náš denní chléb a vhled – tolik, kolik potřebujeme každý den.

Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních. (Pokračování textu…)

Vyživující vnitřní světlo

„Bůh je ohněm, který zahřívá a rozněcuje srdce.“

– Svatý Serafim Sarovský

Čas Vánoc. Pro mnoho lidí je to pouze o nakupování, dárcích a tunách jídla. V našem „civilizovaném“ světě většina z nás ztratila pojem o pravé podstatě Vánoc jako oslavě Božství uvnitř nás.
(Pokračování textu…)

Nejvyšší prosebná modlitba

Často se stane, že pociťujeme potřebu nějak příznivě ovlivnit náš život nebo dokonce pomoc ve zvládnutí obtíží naší cesty. Pro tento účel je určena prosebná modlitba. Když se již modlíme, nepochybně chceme být i vyslyšeni. Otázka proto zní: Jaká jsou pravidla prosebné modlitby, která zaručují její největší účinnost a vyslyšení?
Odpověď nám dává Ježíš: „Budete-li prosit o cokoliv v mém jménu, já to udělám.“ (Pokračování textu…)

Z moudrosti Eduarda Tomáše

Lidstvo jako celek má ještě daleko do vyciťování Jednoty, ačkoliv již nyní existují pokročilí jedinci, kteří se tomuto stavu přibližují.
Tato nesourodost je způsobena jednak tím, že lidstvo stojí na různých vývojových stupních – od úplného divocha až po mudrce , jednak tím, že i pokročilí a vyspělí jedinci narážejí dosud na příliš mnoho překážek, které jím brání v plynulé duchovní cestě. (Pokračování textu…)

Inspirace

Uctíváš Matičku Zem, sbíráš bylinky a říkáš, jak je Zem úchvatná?
Dokud neuctíš vlastní mámu, lžeš!

Myslíš si, jak jsi báječná máma, že děláš vše nejlepší pro své děti?
Dokud neuvidíš poselství vlastní mámy, lžeš!

Jediné, co je třeba, je naplno přijmout a milovat sám sebe…

Všechna náboženství světa vytvářejí rozpolcené bytosti. Vnucují vám, že něco je dobré, a špatné věci je třeba odmítat. Prohlašují, že máte odmítat ďábla a přijímat Boha. Vytvářejí ve vás konflikt. A vy se cítíte provinile, protože jak byste mohli zničit část, jež vám přirozeně náleží? Můžete tvrdit, že je špatná, můžete jí spílat, ale nic s tím nenaděláte. Jak byste ji mohli zničit?  Vy jste ji nevytvořili. Našli jste ji, dostali jste ji. Je tu zlost, je tu sex, je tu lačnost, ale nic z toho jste nestvořili. Jsou to dané fakty života, stejně jako vaše oči a ruce. Můžete je odmítat, říkat, že jsou ošklivé, nebo krásné, můžete je nazývat jakkoli, ale nemůžete je zabít. Žádnou část existence nemůžete zabít, nic nemůžete zničit. (Pokračování textu…)