O odpuštění

„Dokud nejste schopni odpustit sobě a druhým, nejste ani schopni poznat hlubokou lásku, která přebývá v srdci.“

Odpuštění je mnohem víc než jen rozumový pochod. Musí vycházet z naší bytosti.

Co odpuštění není:

Nejde o prominutí, které je škodlivé pro kohokoli.

Nevyžaduje, abychom měli rádi toho, komu odpouštíme. (Pokračování textu…)

Myšlenka na dnešní den

„Zbavuji své rodiče pocitu, že při mé výchově selhali.

Své děti osvobozuji od potřeby, abych na ně byl pyšný, aby si mohly psát vlastní příběh podle svého srdce.

Zprošťuji svého partnera/partnerku povinnosti pomáhat mi, abych se cítil úplný. Mám vše v sobě, nic mi nechybí. (Pokračování textu…)

K zamyšlení

„Proč se honit za myšlenkami, které jsou jen povrchními vlnami přítomného vědomí? Raději se podívejte přímo do holé, prázdné podstaty myšlenek; pak neexistuje žádná dualita, žádný pozorovatel a nic pozorovaného. Jednoduše spočívejte v tomto průzračném, neduálním přítomném vědomí. Udělejte si domov v přirozeném stavu čisté přítomnosti, prostě jen buďte a nedělejte nic konkrétního.“ tibetský mistr Džamgon Kongtrul Rinpočhe 

Nisargadatta Mahárádž k tomu říkal, když učil: (Pokračování textu…)

K zamyšlení

V jádru každé bytosti, s níž jsem rozmlouvala, jsem postřehla odhodlání najít nějak opravdové štěstí, opravdové naplnění. Já zjistila, že najít štěstí je prakticky nemožné. Dokud štěstí „někde“ hledáte, nevyhnutelně je přehlížíte. Dokud se snažíte někde najít Boha, uniká vám jeho pravá podstata, která je všudypřítomná. Dokud se snažíte někde najít štěstí, nevidíte svou pravou přirozenost, a právě tou je štěstí. Nevidíte sebe sama. (Pokračování textu…)

Modlitba propuštění

Božská Matko,

kéž je má duše tvrdohlavá a můj duch nepoddajný.

Kéž najdu sílu se odevzdat a vzdát se něčeho ve chvíli,

kdy před sebou nemám nic, čím bych to mohla nahradit.

(Pokračování textu…)

K zamyšlení

„Bůh pracuje v hloubi. Na úrovni citů ho nenajdeme. Proto ho tam už nehledejme.

Není to ovšem lehké. Z hloubi, kde působí Bůh, kde ho také stále hledáme a neúnavně se snažíme plout mu vstříc prostřednictvím duchovní praxe, nás to žene pořád vzhůru. Jsme přece bytosti vyzbrojeny smysly. Ale jakmile vyplujeme na povrch, cítíme opět prázdno a suchopár.  (Pokračování textu…)