K zamyšlení

PROBUZENÍ ZAČÍNÁ TAM, KDE KONČÍ ILUZE

Všechno je mentální konstrukce… včetně verze tebe samotného, kterou jsi celý život chránil/a.

Většina lidí nikdy nezpochybní vnitřní architekturu své mysli. Prostě z ní žijí. Říkají tomu svou osobnost. Své hodnoty. Svou identitu. Svou pravdu.

Ale velká část toho, čemu říkáme „já“, byla vytvořena dávno předtím, než jsme měli vědomí a schopnost si vybrat.

Naše základní přesvědčení byla formována rodiči, kulturou, vládami, školami, náboženstvím, společenským tlakem, emočními zraněními a zkušenostmi přežití.
Tato přesvědčení se pak stala filtry.
Filtry se staly vnímáním.
A vnímání se stalo světem, ve kterém žijeme.

Proto mohou dva lidé pozorovat stejný život a přesto žít ve dvou úplně odlišných realitách.

Protože realita není jen to, co se děje.
Realita je také význam, který mysl tomu, co se děje, přiřazuje.

Pokud je tento význam zkreslený, bude zkreslený i život, který z něj vzniká.

Tak funguje iluze.

Iluze nemusí být vždy něco dramatického.
Někdy je iluze prostě falešná myšlenka opakovaná tolikrát, až se stane základem.

„Nejsem dost dobrý/á.“
„Musím si zasloužit lásku.“
„Úspěch mě zachrání.“
„Autorita ví lépe než má duše.“
„To, kým mě naučili být, je to, kým jsem.“

Jakmile se falešné přesvědčení dostane do základů, osobnost se kolem něj začne organizovat.

Rozhoduješ se z něj.
Vytváříš z něj vztahy.
Stanovuješ si z něj cíle.
Bráníš se z něj.
A také kvůli němu trpíš.

Pak jednoho dne procitneš a uvědomíš si, že jsi možná roky chránil/a vězení, o kterém jsi ani nevěděl/a, že v něm žiješ.

Proto je pravda posvátná.

Pravda tě jen neinformuje.
Pravda tě přeuspořádá.

Odhalí neviditelné dohody, které jsi uzavřel/a se strachem.
Ukáže zděděné scénáře běžící na pozadí.
Odhalí, kde byla tvá identita postavena na přizpůsobení místo na skutečné podstatě.

A právě tady začíná probuzení.

Probuzení začíná tam, kde končí iluze.
Když mysl přestane slepě uctívat své vlastní podmínění.
Když začneš vidět, že mnoho tvých myšlenek nejsou tvoje myšlenky, mnoho tvých tužeb nejsou tvoje tužby a mnoho tvých strachů se nikdy nezrodilo z tvé duše.

Byly do tebe nainstalovány.

A když to konečně uvidíš, stane se něco hlubokého:

Přestaneš se ptát:
„Jak ochráním tuto identitu?“

A začneš se ptát:
„Co je pravda pod tím vším?“

Tato otázka změní všechno.

Protože jakmile vstoupí pravda, změní se vnímání.
A když se změní vnímání, nezačneš se jen cítit jinak.

Začneš žít z úplně jiného rámce.

Přestaneš reagovat ze starého naprogramování
a začneš odpovídat z vědomí.

Přestaneš honit iluze, které ti předal svět,
a začneš se sladovat s tím, co je v tobě skutečné.

Přestaneš uctívat masku
a začneš si znovu připomínat svou podstatu.

Někdy probuzení není o tom naučit se víc.

Někdy jde o to vidět dost jasně na to, abys rozebral/a to, co bylo falešné.

A v tom okamžiku se nestaneš někým novým.

Vzpomeneš si na to, co tu bylo dříve než podmínění,
dříve než strach,
dříve než nálepky,
dříve než iluze.

To je začátek svobody.

Nejsme zrozeni v hříchu.
Rodíme se s božskou jiskrou.

Jsme stvořeni k obrazu Boha, což znamená, že v samotném středu naší bytosti je něco posvátného.

Tou jiskrou je vědomí.
Tou jiskrou je živá přítomnost Božství v nás.

Může být zakrytá podmíněním.
Může být pohřbená pod strachem, traumatem, iluzemi a falešnou identitou.

Ale stále tam je.

Nedotčená.
Nezlomená.
Věčná.

Probuzení není o tom stát se hodným Boha.

Probuzení je o tom si vzpomenout, že Božství už v tobě bylo.

Ne mimo tebe.
Ne oddělené od tebe.

V tobě.

A když iluze odpadnou,
ta jiskra začne znovu zářit.

Proto na pravdě záleží.

Protože pravda tě neudělá božským.

Pravda ti ukáže,
že jsi jím vždy byl/a.

---

✦ John Roma ✦

Já jsem.
Ty jsi.
My jsme.

Jedno srdce.
Nekonečné vědomí. ✨

via Galactic Council Of Lightworkers

překlad do Čj: Sofie