K zamyšlení
„O lásce mluvíme jako o něčem, co se nám děje. Jako o vlně, která nás buď nese, nebo opadne. A pak říkáme „vyprchalo to“ — jako bychom u toho nebyli.
Ale zamilovanost a láska jsou dva úplně jiné procesy.
Zamilovanost je biologie. Dopamin, projekce, tělesná chemie. Mozek v režimu příjemné závislosti. O tu se snažit nemusíte — přijde sama.
A pak skončí. Ne proto, že jste vybrali špatně. Proto, že to tak funguje.
A v tu chvíli nastává mezera. Moment, kdy se některé páry rozejdou — ne kvůli velkému konfliktu, ale proto, že čekají, až se ten pocit vrátí sám. A on se nevrátí. Protože láska není pocit, který se vrací. Je to rozhodnutí, které děláte.
A tak přichází méně nápadná část vztahu.
Ta, o které se moc nemluví.
Láska se začíná odehrávat v drobných rozhodnutích.
V tom, na co zaměříte pozornost.
Jaký příběh si o partnerovi vyprávíte ve chvíli, kdy vás zrovna štve.
Na tom, jak se na partnera díváte ve chvílích, když jste oba unavení.
Nejsou to velká gesta.
Spíš každodenní mikropohyby vztahu.
Fromm to napsal před sedmdesáti lety. Láska je praxe. Dovednost. Něco, co se dělá — každé ráno znovu.
Většina lidí čeká, až je láska najde.
Málokdo se ptá, jestli se pro ni rozhodl.“
Moje jméno je Sofie a již řadu let jdu novou cestou. Kéž vás tyto stránky inspirují k tomu, abyste se i vy vydali novou cestou!
Přidat komentář