K zamyšlení

„Pokud existuje jedna věc, kterou bychom všichni měli přestat dělat, pak je to čekání na někoho jiného, kdo se objeví a změní náš život. Prostě buďte tím člověkem, na kterého jste čekali. Žijte svůj život tak, jako byste byli jeho největší láskou. Protože to je ta jediná věc, kterou víte jistě – že při každém triumfu, každém selhání, každém strachu i každém zisku, který kdy zažijete až do dne své smrti, tam budete přítomni.

Vy budete tou osobou, která si přijde pro své odměny. Vy budete tou osobou, která se bude držet za ruku, když budete zlomení. Vy budete tou osobou, která se zvedne ze země pokaždé, když vás srazí k zemi – a pokud tohle nejsou kvality ‚lásky vašeho života‘, pak už nevím, co jiného by jimi mělo být.“

~ Heidi Priebe

Heidi Priebe zde trefně vystihuje podstatu sebepřijetí – zatímco lidé v našich životech přicházejí a odcházejí, my sami jsme tou jedinou konstantou od začátku až do konce. Tento citát doplňuje předchozí text od Johna Roma. Zatímco Roma mluví o hloubce spojení mezi dvěma lidmi, Priebe nám připomíná, že posvátné spojení musíme nejprve vybudovat sami se sebou. Jen když jsme sami sobě „láskou života“, dokážeme do vztahů přinášet onu celistvost, o které byla řeč.

Sofie