„Závislost na partnerovi a vztahu prokazuje nezralost duše a projevuje se potřebou dávat větší důležitost životu partnera a jeho problémům před svým vlastním životem a svými vlastními problémy. Nejde o lásku, obětavost a soucit vůči partnerovi. Jde o důkaz, že člověk dosud neobjevil sám sebe, svou vlastní hodnotu, ani hodnotu svého vlastního života. Je to projev potlačovaného strachu, že vlastní život nemá smysl a cenu. Stejně jako člověk sám.“
Marianne Willimason
„Co je to ve mně za touhu, že ji nedokáže uspokojit žádný vztah, že ji nezmírní žádné slzy, že ji nezmění ani spousta splněných snů a krásných dobrodružství?“
Necítíš to jen ty, ale každý – každý, kdo má alespoň trochu inteligence. V určité fázi svého vývoje musí každý člověk přijít na to, že ho žádný vztah neuspokojí. Proč to tak je? Protože každý vztah je pouze šipka ukazující ke vztahu nejvyššímu; je to milník u cesty, ne cíl. (Pokračování textu…)
„Pokud je spojení mezi dvěma lidmi osudové, nikdy nezanikne. Může být jedním nebo oběma popíráno, ignorováno, potlačováno, mohou se od něho pokusit jeden nebo oba utéci a zapřít ho, ale nikdy se jim nepodaří ho zničit nebo přerušit. (Pokračování textu…)
Ze všech exotických míst, která můžeme navštívit, a cest, po nichž můžeme jít, je láska tím největším dobrodružstvím ze všech. Majestátní scenérie, které před námi odhaluje, nejsou viditelné zvenčí, ale zevnitř. Ukazuje nám divy našeho srdce a úchvatnost naší schopnosti cítit. Otevírá naše oči pravdě o tom, kdo jsme a jací bychom měli být.
A když to lásce dovolíme, dotkne se našeho ducha a udělí nám požehnání. Je to cesta, která vás, jestliže se na ni vydáte, promění tak, že už nikdy nebudete stejní jako dřív. (Pokračování textu…)
