Klíč ke štěstí

Toto je starý a už hodně známý příběh, ale třeba se najdou tací, kteří si jej nyní přečtou poprvé…

Před stvořením světa existoval jenom Bůh. Samota ho začala nudit, a tak stvořil svět ze Sebe, aby si s ním mohl hrát a bavit se. Bytosti, které stvořil, však věděly, kdo jsou a jak se mají navrátit do svého zdroje. Svět je nezajímal a všechny se vrátily k Bohu na nebi, který tak pozbyl možnosti užívat si Své hry. Nakonec svolal ostatní bohy, jež stvořil, aby mu pomáhali jeho dílo řídit. Ti mu doporučili, aby uzamkl nebeské brány a klíč ukryl. Nápad to byl vynikající, ale nevěděli, kam klíč schovat. Padlo mnoho návrhů, ale žádný nebyl ten pravý, protože lidské bytosti byly velice bystré a klíč by bezpochyby našly. Někdo navrhl dno Tichého oceánu, jiný nejvyšší vrchol Himaláje a další Měsíc, který byl tak daleko, že by se tam lidi nemohli dostat.
Všichni byli z tolika návrhů nadšeni a Bůh začal meditovat, aby spatřil budoucnost. Nakonec zavrtěl hlavou a pravil: „Kdepak, to nepůjde.  Vidím, jak lidé zkoumají každý kout vesmíru. Budou schopni nejen zdolat Himálaj, a doplavat na dno oceánu, ale také přistát na Měsíci, prozkoumat planety a pokusí se dostat černými dírami do jiných vesmírů.

“ Všichni utichli. „Už to mám!“ zvolal najednou Bůh. „Znám místo, kde člověk nikdy nebude hledat klíč k nebi. To místo je uvnitř jeho vlastního Já, přímo ve středu jeho těla. Bude cestovat miliony kilometrů vesmírem, ale nikdy neučiní dva kroky do sebe, aby prozkoumal svou vlastní vnitřní bytost.“
A od té doby se Bůh nesmírně baví, když sleduje, jak člověk hledá štěstí.

Člověk má v sobě vrozenou hlubokou touhu nalézt klíč k sobě samému. Již mnoho bytostí klíč ke štěstí nalezlo. Jsou to lidé, kterým se říká „osvícení“. Svou vlastní zkušeností dospěli k přesvědčení, že co je venku, je i uvnitř. A že celý vesmír, veškeré poznání, odpovědi na záhady lidské existence a opravdového štěstí má člověk v sobě.
Tak nač ztrácet čas a hledat jej tam, kde není?

Svámí Pradžnánanda

Příběh je z knihy Anděl zavolal mé jméno od Jyoti