K zamyšlení

Vložil Čvc 22, 2017 v Archiv myšlenek | 0 komentářů

„Tak tomu jest: nedostává se nám života krátkého a nestrádáme nedostatkem, nýbrž jsme marnotratnými. Roky tvoje ti nikdo nenahradí, nikdo tě tobě samému nevrátí, věk tvůj, jak započal, tak půjde a běhu svého neobrátí ani nezastaví. Nebude hřmotiti, nebude ti rychlost svou připomínati – tiše poplyne. A neprodlouží se ani na rozkaz krále. Jako první den, kdy v dráhu svoji vstoupil, tak proběhne a nikdy spěchu svého nepozmění. Jak to dopadne? Ty jsi příliš zaměstnán – život utíká – smrt přichází – a pro tu – chtě nechtě čas si udělat musíš.“

L. A. Seneca, z knihy O krátkosti života

„Žít se však musíš učit po celý život, a čemu se asi budeš divit ještě víc, po celý život se musíš učit umírat.“ 

…miluji Senecu a jeho promluvy. Bylo mi ani ne 13 let, když jsem od táty dostala první knihu od něho – byl to Výbor z listů Luciliovi a následně Útěchy.
Útěchy je malá útlá knížka, svým obsahem ale velmi cenná a hluboká. Seneca se v tomto filosofickém díle snaží pomoci svým blízkým od smutku. V útěše O krátkosti života například uvažuje o tom, jak si lidé stěžují na krátký život. Jeho názor je, že máme hodně času, ale hodně ho ztrácíme nicneděláním. Čas tu přirovnává k bohatství, někdo vyjde s trochou peněz, někdo rozhází i velké bohatství.

Senecovy knihy uchovávám ve své knihovně jako poklad již více než 40 let – zejména jako vzpomínku na mého tátu, který mne od mala vedl k zamýšlení se nad smyslem života a jeho pomíjivosti a vetkl do mne hlubokou lásku ke knihám. Když mi je ouvej, často po Útěchách sáhnu.

Abych to  ale trochu odlehčila, tady je ještě jedno Senecovo moudro:

„Dovede-li se člověk zasmát sám sobě, nevyjde ze smíchu po celý život.“

S láskou,

Sofie


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *