K zamyšlení

Kdysi jsem věřil, že mě musí mít každý rád
a že k tomu, abych obstál jako lidská bytost
potřebuji úctu druhých, ale nyní vím, že to tak není.
Kdysi jsem věřil, že abych byl svobodný,
musím být tím nejlepším člověkem, jakým mohu být,
nyní vidím, že moje úsilí mi působilo jen nesnáze.


Kdysi jsem věřil, že k duchovnosti se mohu
obrátit teprve tehdy, když budu spokojen s tím,
že jsem se ve světě nějak zapsal, nyní vím,
že to byl velmi omezující pohled na život.Kdysi jsem věřil, že mi štěstí mohou dát jen druzí,
nyní vím, že s druhými můžu být šťastný,
ale nemohu spoléhat na to, že budou zdrojem mého štěstí.

Kdysi jsem věřil, že v čase nouze bych se měl obracet
na přátele, nyní vím, že pomoc může přijít tajemným
způsobem a z nečekaných míst.

Kdysi jsem věřil, že musím víc cvičit, déle meditovat,
být upřímnější, nyní vím, že život nemusí být tak vysilující.

Kdysi jsem věřil, že na Pravdu nejsem připraven,
nyní vím, že Pravda jsem já sám.

Kdysi jsem prostě věřil spoustě nepravdivých věcí.

Nyní jsem pochopil, že svobodě,

jíž jsem, nic nestojí v cestě.

Mooji, Hlubší než nebe, větší než prostor


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *