Vše co mi říkáš o mně, jsi ty..

Vše co mi říkáš o mně, jsi ty..
Vše co mi říkáš o ostatních, jsi ty..
Vše je jen tvá projekce osvěty..

Vidíš sebe sama v mnoha podobách..
Jsi spjat ve všech svých logických úvahách..
Mýlím-li se, zkus se vyčlenit při svém myšlení..
Odejmout sám sebe z bytí při tom svém šíření..

Lze myslet a nebýt? Lze vlastnit a nemít?
To nejsou zrovna otázky pro klasické poety..
Mnozí uvidí slova blázna, zvláštního poplety..

Otázkou je, jestli nejsme těch projekcí součástí..
Jestli v nich sami sebe někdy dokážeme najít..
Jestli to můžeme slyšet, aniž bychom si museli nalít!
Nalít čistého vína, než se z toho pití a bytí stane neštěstí..

Dokážeme být upřímní sami k sobě i k druhým?
Lze slyšet ostatní a přitom nebýt k druhým hrubým?
Pokud nejsme upřímní k sobě, nejsme ani k druhým!
Vždy když se nám něco nelíbí, je lehké stát se hrubým!

Poté vypouštíme další projekce jako klamu..
Na všechny ostatní s touto iluzí sebeklamu..
Napomáháme k zamoření světa chorou myslí..
Samo od sebe se to ovšem milí lidé.. nevyčistí..

Matouš Svoboda


Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *