Ostatní dokážeme milovat do té míry, do jaké milujeme Boha…

Vztah je tím nejlepším prostředkem, díky němuž se radujeme, prožíváme lásku a jsme šťastni. Vztah nám může rozzářit barvami celý svět, protože nám umožňuje vyjít ze sebe a spojit se s ostatními, v podstatě nás k tomu dokonce vyzývá. Zásluhou toho náš svět ožívá vzrušením, dobrodružstvím a láskou. Slavný kanadský spisovatel Henri Nouwen řekl, že ostatní dokážeme milovat do té míry, do jaké milujeme Boha. Podle toho, jak moc se vzájemně milujeme – tedy milujeme opravdovou láskou, lze určit, jak dalece jsme otevření vůči lásce k Bohu. Když se spojujeme s jiným člověkem, otvíráme se vůči lásce i milosti duchovního míru. Vztah je tudíž tří rozměrný – týká se nás, druhého člověka a nebes. Když v sobě máme negativní emoce vůči někomu z minulosti, neexistuje způsob, jak bychom se mohli vyhnout tomu, abychom si tuto hořkost nepřenesli s sebou do přítomnosti. Takže odpustit někomu znamená odpustit všem, včetně nás samotných. Odpuštění nás posouvá blíž všem lidem v okolí, prohlubuje naše vazby a do všech sfér našeho života vnáší pozitivní energii a úspěch. Všechno, co máme proti někomu jinému, máme proti Bohu a proti sobě samému. Takže všechno, co nebylo odpuštěno, vlastně i nadále máme proti všem a proti Bohu. Zní to trochu absurdně, ale přece vždy znovu a znovu zjišťujeme, že problém, který máme ve vztahu nebo s nějakým člověkem, je ve skutečnosti rozhořčení, které chováme vůči Bohu. Když se staneme obětí, dáváme vinu Bohu za to, co jsme si sami vybrali, přitáhli do života a před sebou ukryli. Vinu za své skutky přenášíme na Boha či na osud. Ale můžeme se rozhodnout, že Bohu odpustíme a to nás opět otevře dokořán milosti. Když se naučíme odpouštět Bohu, otevře nás to vůči té části v nás, která je už s Bohem v přímém spojení – vůči naší duši. Odloučení nám nikdy nemůže dát, co chceme, takže až se scelíme a vyléčíme trhliny v našem srdci a mysli, posuneme se blíž k vnitřnímu míru i k lidem.

Planeta Země se pohybuje směrem k harmonii čili k Jednotě. Čím více odloučení (od sebe samých) se na Zemi vyléčí, tím více lásky, radosti a hojnosti čeká každého z nás. Vztah se nejvíce blíží tomu, co můžeme prožívat jako nebe či jakousi nirvánu na Zemi. Pokaždé, když doopravdy odpustíme, začne se v nás prohlubovat pocit vnitřního štěstí, tiché radosti a pokojné lásky. Když žijeme v láskyplném vztahu, který nás naplňuje, vyživuje, léčí a utěšuje, uvědomujeme si svou celistvost a snáze se rozpomínáme na to, že jsme součástí jednoty se všemi bytostmi kolem i s celou planetou. Taková je cesta srdce – cesta vyžadující odvahu, odvahu k tomu hledat, zvědomit si a léčit každou trhlinu mezi sebou a partnerem, abychom se potom mohli spojit na vyšší rovině porozumění a důvěrnosti.

Inspirace z knihy Milovat z celého srdce, Chuck Spezzano