K zamyšlení
Život je jako potok. Teče si svou vlastní cestou a na konci ho čeká něco, o čem dopředu nic neví. Spojuje se s řekou, tak jako se duše spojuje se sebou samou. Všechny malé toky ústí do těch větších a tak se stává, že se spojují i všechny části jedné duše, aby došly pochopení.
Člověk jako fragment duše však nemůže dohlédnout tak daleko. V každém světě zažívá pouze část sebe samého, tedy jeho život plyne jako ten potok. Nedohlédne dopředu, minulost odplouvá a zůstává pouze přítomnost. Ve vodě jsou překážky, které musí zdolat anebo obeplout. Občas přijde bouře a zvednou se vlny. Ale vše, co na své cestě potkává, ho obohacuje.
A na konci cesty na malý potůček čeká oceán. Tak jako duše v těle člověka vplouvá do vědomí, které se jako oceán rozpíná. My všichni jsme malé potůčky. Všichni směřujeme k oceánu. Každý však svou vlastní cestou, svým vlastním způsobem a svou vlastní rychlostí. Každého to však jednou čeká.
Zdroj: FB
Přidat komentář