„Je to jeden z nejbolestivějších paradoxů života: lidé, kteří jsou nám nejbližší – ti, které bezpodmínečně milujeme, pro které bychom hory přenášeli – jsou často těmi, kteří nás dokážou nejvíce zranit. A příliš často to nejsou cizí lidé nebo vzdálení známí, kteří nás zraní nejhlouběji. Je to rodina. Jsou to lidé, kteří s námi sdílejí naši krev, naše dětství, naše domovy. Jsou to ti, o kterých jsme věřili, že nás nikdy nezklamou.“ (Pokračování textu…)
Ahoj, milý člověče.
Vím, že jsem malá. Možná si mě ani nevšimneš, když kolem tebe proletím. Ale já tě vidím. Vidím tvé zahrady, tvá okna, tvé ulice… a v poslední době vidím tolik prázdných míst, kde kdysi byly květiny. Nemám hlas, kterým bych mohla křičet. Moje křídla tiše bzučí, můj život je tichý – ale dnes potřebuji, abys mě vyslyšel. (Pokračování textu…)
„Nechte věci rozpadnout se – přestaňte se vyčerpávat snahou je udržet pohromadě. Ne všechno je určeno k tomu, aby vydrželo věčně, a nutit něco, co se již rozpadá, vás jen vyčerpá. Někdy je nejlepší věc, kterou můžete udělat, prostě to nechat být.“ Není to snadná rada, ale je to hluboká pravda, která může osvobodit vaši duši. (Pokračování textu…)
„Když je spojení skutečné, nezmizí – čeká.
Může utichnout, nabýt jiné podoby nebo se ztratit v hluku života… ale nezmizí.
Ne to spojení, které sahá až do hloubi duše. Ne to, které probouzí něco prastarého uvnitř vás.
Taková spojení nejsou jen okamžiky – jsou to nitky vetkané do vaší bytosti. (Pokračování textu…)
„Vím, že to bolí.
Je to velmi podivný pocit, když někdo může být ve vašem životě měsíce nebo dokonce roky a pak jednoho dne… najednou už tam není.
Možná vztah skončil v dobrém… nebo možná to byla naprostá katastrofa.
Ať tak či onak… je tak podivné, jak se vztahy mohou tak rychle a výrazně změnit.
A víš co… možná se nedokážeš smířit s tím, co se mezi vámi stalo… a to je naprosto v pořádku. (Pokračování textu…)
„Poslouchejte, drazí, četl jsem tolik komentářů, kde lidé říkají… Bůh uzdraví naše rány… Dnes se s tebou chci podělit o něco velmi cenného a osobního.
Pocházím z Indie, země bohaté na starodávnou historii a moudrost. Strávil jsem čas porozuměním nejen našemu dědictví, ale také podstatě mnoha náboženství. A to, co jsem si uvědomil, může zpochybnit to, čemu někteří lidé věří. Ale vychází to z pravdy a prožité zkušenosti.
Bůh není zodpovědný za vaše rány.
(Pokračování textu…)
Moje jméno je Sofie a již řadu let jdu novou cestou. Kéž vás tyto stránky inspirují k tomu, abyste se i vy vydali novou cestou!
