Neustálé hledání nových vztahů

Mnozí z těch, kdo na svých vztazích ustavičně nacházejí nějaké chyby, aby mohli hledat vždy nové partnery a partnerky, tak činí z jiných důvodů, než z těch, o nichž se domnívají, že vedou jejich kroky. Skutečnou příčinou v těchto případech nebývá, že by se k sobě se svým protějškem nehodili, nýbrž že se dožadují zábavy a snaží se uniknout šedé masy dní běžného života. Tito lidé se vrhají do nových a nových vztahů, protože mají strach zůstat tam, kdo jsou, jít více do hloubky, otevřít se, odkrýt svou zranitelnost  zažít skutečné propojení a skutečnou důvěrnost. Pokud však nedokážeme právě tohle, nemůžeme opravdu milovat a lásku si udržet.

Chceme-li ve svém vztahu udržet lásku, je nutné, abychom dokázali čelit každodenní všednosti, zvyku a nudě. Musíme konec konců pochopit, odkud naše skutečná radost, energie i naše opravdové naplnění prýští.

Opouštění jednoho vztahu pro druhý se pokládá za omluvitelné. Důvody, které bychom okamžitě vysypali z rukávu by nebraly konce.  Chceme přece někoho lepšího, chytřejšího, milejšího, bohatšího… V dlouhodobém horizontu tu však téměř není rozdílu. Tatáž potřeba výměny partnera či partnerky bude vyvstávat i později, dokud nedojdeme k poznání vlastní podstaty lásky samé. Na počátku vztahu všechno září, partnerství je plné vzrušení a romantiky, když se ale dva lidé usadí do všední jednotvárnosti, kde chybí změny i rozptýlení, potom je potřeba, aby pochopili a uměli nalézat kouzlo obyčejného života.

„Nepoznáme, zda jde o zlato,

dokud to neodhalí oheň.“

Zenové úsloví

Z knihy  Zen a umění lásky, Brenda Shoshanna