Aktuálně…

„Drazí, neklesejte na mysli a nevyčerpávejte svá srdce. Byli jsme stvořeni přesně pro tuto dobu. V poslední době se mi ozývá hodně lidí, kteří se cítí být hluboce a zcela pochopitelně zmatení. Mají velkou obavu o svět, ve kterém žijeme. Žijeme v čase, kdy téměř denně žasneme a cítíme i oprávněný vztek, když vidíme ničení toho, na čem nejvíc záleží civilizovaným lidem, kteří myslí na budoucnost.

Souhlasím s tím, na co poukazujete. Je opravdu ohromující, že lidé, kteří se tváří, že jim jde o dobro, přitom na pozadí ubližují dětem, stařešinům, obyčejným lidem, chudým, nevzdělaným, bezmocným…

A přesto apeluji na vaši jemnou duši, abyste nedali vyschnout svému duchu tím, že budete plakat nad touto nelehkou dobou. Protože jsme byli pro tuto dobu stvořeni. Ano. Celé roky jsme se učili, trénovali, praktikovali a čekali, až se právě takto budeme moct zapojit.

Vyrostla jsem u Velkých jezer. Poznám, když vidím plavby-schopnou loď. Pokud jde o probuzené duše, nikdy dříve nebylo ve vodách tolik plavby-schopných plavidel, jako je tomu nyní a to napříč celým světem. Tato plavidla jsou plně vybavena a dovedou si dávat jedno druhému signály jako nikdy dříve v historii lidského rodu.

Pohlédněte přes svou vlastní příď do prostoru před vámi: ve vodách jsou s vámi miliony lodí spravedlivých duší. Jednotlivá prkna vaší lodi se mohou třást, když plují rozbouřenými vodami, ale ujišťuji vás, že dlouhé trámy tvořící vaši příď a vaše kormidlo pocházejí z mnohem většího lesa. Pevné dřevo vaší přídě ustojí bouře, drží loď pohromadě, drží samo sebe a postupuje, bez ohledu na cokoliv.

V jakýchkoliv temných časech se objevuje tendence naříkat nad tím, kolik je ve světě špatného a starého, neměnného. To není náš záměr. Stejně tak se objevuje tendence cítit beznaděj, když upínáme zrak k tomu, co je mimo náš dosah a vliv. Na to, co se ještě nemůže stát. Ani to není náš záměr. Je to jako chtít využít vítr, aniž bychom napnuli plachty.

Jsme zapotřebí – to je vše, co víme. A přestože se setkáváme s odporem, také potkáváme velké duše, které nás milují a vedou, a my je poznáme, když je potkáme. Neříkali jste, že věříte? Neříkali jste, že chcete naslouchat vyššímu hlasu? Neprosili jste o milost? Vzpomínáte, že být v milosti znamená naslouchat většímu hlasu?

Našim úkolem není napravit svět celý na jednou, ale vykročit a pečovat o svět, který je v našem dosahu. Jakákoliv malá věc, kterou jedna duše pomůže druhé duši, která malou částí uzdravuje tento trpící svět, je ohromnou pomocí. Není nám dáno vědět, kdo a jakým činem nakonec způsobí naklonění špičky ledovce směrem k trvalému stavu rovnováhy.

To, co způsobí dramatickou změnu je nashromáždění jednotlivých činů, jeden za druhým, jeden za druhým, bez ustání. Víme, že nejde o to, aby každý člověk na této planetě přinesl konečnou spravedlnost a mír, ale že to dokáže jen malá, odhodlaná skupina, která se nevzdá u prvního, druhého ani stého náporu větru.

Jedna z věcí, které mají v sobě největší pokoj a sílu, a kterými je možné zasáhnout rozbouřený svět, je povstat a ukázat svoji duši. Duše na palubě září jako zlato v temnotě. Světlo duše jiskří, mohou z ní vycházet záblesky, ohnivé signály, od nichž se vznítí ty správné věci. Vystoupit s pochodní duše v temných časech jako jsou tyto – divoce i milosrdně – jsou činem nezměrné odvahy i nejvyšší nutnosti.

Zápasící duše vzplanou od duší, které jsou v plné záři a jsou ochotné se ukázat. Upokojit zmatek v duši je jedna z největších věcí, které můžeme udělat.

Vždy budou chvíle, kdy budeme cítit nedostatek odvahy. I já jsem ve svém životě často cítila zoufalství, ale v mém domě nemá své trvalé místo. Neživím ho. Nedovolím mu ujídat z mého talíře.

Proč? Protože v morku svých kostí vím něco, co víte i vy. Není v nás místa pro zoufalství, když se upomínáme na to, proč jsme přišli na Zem, čemu nebo komu sloužíme, a kdo nás sem poslal. Slova a činy dobra nepatří nám samotným. Jsou slovy a činy Toho, kdo nás sem přivedl.“

~ Clarissa Pinkola Estes (americká básnířka, jungiánská psychoanalytička a specialistka na post-traumatické stavy, autorka knihy Ženy, které běhaly s vlky)

Český překlad: Kateřina Černá Grofová