„Někteří lidé přežijí a mluví o tom. Někteří lidé přežijí a mlčí. Někteří lidé přežijí a tvoří. Každý se s nepředstavitelnou bolestí vyrovnává po svém a každý na to má právo, aniž by ho někdo odsuzoval.
Takže až se příště budete toužebně dívat na něčí život, vzpomeňte si… Možná byste nechtěli snášet to, co oni snášejí právě teď, v tuto chvíli, zatímco před vámi tak klidně sedí a vypadají jako klidný oceán za slunečného dne.“
Nikita Gill
„Odpusť a dej, jako by to byla tvoje poslední příležitost.
Miluj, jako by nebylo zítřka.
A když přijde zítřek, miluj znovu.“
Rumi
„Jsem šťastný?“
„Co tady ve skutečnosti dělám?“
„Dělám to, proč jsem přišel na tento svět?“
Milí moji, konfrontace s těmito otázkami není vždy snadná. Vyžaduje to odvahu položit si je a často ještě větší kuráže je zapotřebí k ochotě naslouchat odpovědím.
Ať chceme nebo ne, procházíme všichni jakousi iniciací. Tím procesem musí projít každý sám za sebe, ale je vhodné využít ku pomoci všeho, co se nabízí, k tomu, abychom jím prošli hladce.
(Pokračování textu…)
Já vím.
Nejsem atraktivní
pro každého
ale
Já
chci jen
být atraktivní
pro ty,
kteří vidí
poezii
ve mně
Frida Kahlo
„Všichni jsme návštěvníky tohoto času, tohoto místa.
Jen procházíme.
Naším cílem je pozorovat, učit se, růst a milovat.
A pak se vrátíme domů…“
~ australské domorodé přísloví ~
„Vnější podnět z nás může vykřesat něco zázračného
jedině tehdy, pokud se setká s vnitřním zázrakem.“
Herman Melville
Reagovat na zázračné okamžiky je jednoduché, pokud se vyznáte ve svých pocitech, hlásíte se k nim a s otevřeným úžasem si všímáte toho, proč děláte a říkáte, co děláte a říkáte.
„Narodili jsme se, abychom milovali, stejně jako jsme se narodili, abychom zemřeli, a mezi tlukotem srdce těchto dvou velkých mystérií se rozkládá celý spletitý podrost našich malých životů. Není kam jít než skrz. A tak kráčíme dál, ztraceni a znovu ztraceni, v pustině lásky bez mapy.“
– Tim Farrington, The Monk Downstairs