Pustit se starého vztahu může být velmi komplikované, protože konec vztahu se v mnohém podobá smrti. Dokonce i tehdy, když jste rozchod zvolili vy sami a věříte, že je to to nejlepší rozhodnutí pro všechny zúčastněné, procházíte po něm stejným procesem, jako kdybyste oplakávali smrt blízkého člověka. (Pokračování textu…)
„Proces rozcházení je podobný smrti. Pokud mi na terapii přijde někdo, komu zemřela blízká bytost či se rozešel s milovaným člověkem, ta práce je velmi podobná,“ říká v dialogu s Romanem Žižlavským Kasia Kordylewska. „V průběhu terapie se může podařit navodit stav primárního pocitu bezpečí, jednoty, blaženosti a rozpoznat jej, protože ho v sobě každý máme. A nepotřebujeme k němu apriori druhého člověka. Po rozpoznání v sobě jsme připravení k setkání s druhým člověkem, ne jen k sycení nekonečného emočního hladu.“